Aktivita senátorů pro měření tepla aneb Co se nám z Evropské směrnice „vytratilo“.

19.3. proběhla médii zpráva, že se nebudou měřiče instalovat tam, kde se to nevyplatí. Jedná se o návrh změny nových legislativních předpisů, které platí od ledna, zejména zákona č. 318/2012 Sb. o povinném měření a následně navazující vyhlášku č. 237/2014, které tak rozhořčily velkou část veřejnosti, a které byly vytvořeny na základě smluvních vztahů s EU. Zejména tyto předpisy přizpůsobovaly naši legislativu směrnici EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2012/27/EU z 5. října 2012, která byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie pod číslem 315. Bližší komentář k jednotlivým předpisům a nejasnostem nám poskytl Dušan Balaja z I.RTN

Stanovisko k aktivitě senátorů

V těchto chvílích se nemá smysl vměšovat mezi legislativní tanečky senátorů a posléze poslanců, a už vůbec nemá zatím cenu komentovat, co senátoři zatím odsouhlasili, poslanci opět změní a senátoři znovu upraví. Počkejme si až na konečnou verzi. Ale protože vše se točí kolem tzv. Evropské směrnice, pojďme si říci, co se z ní vytratilo (popř. co jsme si sami pod jejím pláštíkem přidali). A jenom můžeme doufat, že si tento článek někdo z poslanců přečte a na základě tohoto článku kvalifikovaně zasáhne.

Nejprve se podívejme, co ve směrnici není.

Nikde není ve směrnici řečeno, že od roku 2017 bude v domácnostech povinný dálkový přenos dat (např. rádiový)pro měřiče a indikátory na teplo a pro vodoměry, jak pustily do světa některé naše sdělovací prostředky. A nevyskytuje se to ani v jiných evropských směrnicích jako např. směrnice 2014/32/EU o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh.

V tomto případě se jednalo ze strany našich sdělovacích prostředků o vypuštění nefalšované novinářské kachny.

A teď, co se při převodu směrnice do naší legislativy „ztratilo:

A) odst. (28) směrnice uvádí: Použití individuálních měřičů nebo indikátorů pro „měření tepla“ má smysl pouze v budovách, kde jsou radiátory vybaveny termostatickými ventily.

Tento navýsost logický „detail“ našim zákonodárcům a úředníkům unikl a do naší legislativy se nedostal, takže např. nyní řešíme pro jednoho našeho zákazníka spor s Ministerstvem průmyslu a obchodu, kde ho ministerstvo nutí nainstalovat měření, přestože v objektu je tzv. crittalové topení, kde uživatel bytu nemá z principu vytápění žádnou možnost regulace. Ovšem nepovažujeme-li za regulaci ruční otevírání a zavírání oken.

B) Článek 9, odst.3. uvádí: V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění nebo z ústředního zdroje zásobujícího více budov se rovněž nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla nebo teplé vody u každé jednotky, je-li to technicky proveditelné a nákladově efektivní.

Opět navýsost logické ustanovení o nákladové efektivnosti, a podívejme se, jak se s ním vypořádali naši úředníci. Ve vyhlášce č. 237/2014 Sb., která novelizuje stávající vyhlášku č. 194/2007 Sb., (je to ona vyhláška, o které se všeobecně hovoří jako o prováděcím předpisu) se v „§ 7a uvádí:

V budovách, kde rozvod tepla vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, se vnitřní rozvod tepla pro vytápění vybaví pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla podle zákona o metrologii.

Zde vůbec ministerští úředníci nebrali v potaz možnost finančně únosného měření úměrného potenciálním úsporám energie. Takže koupí-li si např. někdo malý byt v nové zástavbě s dvěma radiátory, tak ho naše legislativa nemilosrdně nutí, co čtyři roky vyměňovat nebo ověřovat měřič tepla, neboli kalorimetr (pozor nezaměňovat s „měřičem tepla na radiátoru“ – indikátor), což je v horizontu 10 let náklad cca 7.000 Kč, zatímco indikátory by pro něj představovaly náklad 700 – 1.000 Kč za stejné období. Uspoří-li člověk v malém novém bytě zásluhou měření 700 Kč ročně, tak všechny tyto ušetřené náklady za teplo vydá za měřiče tepla a ještě to má spojeno se starostmi a trápením s jejich výměnou.

Proto rada autora těchto řádků – nekupujte dvougarsonky v nové bytové zástavbě!

Protože se stále hovoří o výstavbě nových sociálních bytů, které ze své sociální povahy budou malé, tak tady to naši úředníci takto pojatým měřením tepla sociálním rodinám pěkně osolili.

Těchto ekonomických a sociálních absurdit bychom se vyvarovali, pokud bychom z evropské směrnice do novely naší vyhlášky č. 237/2014 Sb. převzali i následující ustanovení: Článek 9, odst.3. Pokud použití individuálních měřičů není nákladově efektivní, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění.

C) Článek 10, odst.2 uvádí: Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě, jež umožňují podrobnou vlastní kontrolu. Doplňující informace zahrnují podrobné údaje na základě času spotřeby za jakýkoli den, týden, měsíc a rok. Tyto údaje jsou konečnému zákazníkovi zpřístupněny prostřednictvím internetu nebo rozhraní měřiče za období nejméně 24 uplynulých měsíců nebo za období od vstupu smlouvy o dodávkách v platnost, je-li toto období kratší

Tento požadavek evropské směrnice jde jednoznačně za dodavateli tepla, ale ať prohlížíme naši legislativu zleva zprava, nic takového tam není. Realitou dneška naopak je, že zatímco dříve nám teplárny umožňovaly se připojit na patní měřič, abychom mohli sbírat pro SVJ nebo družstvo dálkově jeho odečet, dnes po požadují, aby si na SVÉ NÁKLADY společenství nebo družstvo nainstalovali vlastní podružný patní měřič. Tedy v principu je to jednoznačně krok zpět a ještě krok proti uvedené evropské směrnici, za tichého souhlasu našich úředníků.

D) Článek 17, odst.4. uvádí: Členské státy prosazují za účasti zúčastněných stran, včetně místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové a vzdělávací iniciativy, jejichž cílem je informovat občany o přínosech a účelnosti využívání opatření ke zvýšení energetické účinnosti (zde jsou myšleny i úspory).

Náš stát na osvětovou činnost naprosto rezignoval. Jen malé množství občanů ví, že hlavním důvodem těchto opatření je ohromná spotřeba energií v budovách, která činí v Evropě 40% a je větší než spotřeba energie v průmyslu nebo dopravě. Evidentně našim politikům a úředníkům občané nestojí za to, aby jim vysvětlili ani důvod uvedených opatření(40% spotřeby energie v budovách), ani cíl (snížit do roku 2020 energetickou náročnost budov o 20%), ani cestu (snižování spotřeby tepla pomocí měření, které zprostředkuje uživateli bytu dostatek informací, aby racionálně zareagoval a tím snížil svou spotřebu). Místo toho jsme byli ze všech stran bombardováni pouze slovy POVINNOST, POVINNOST, LEGISLATIVA, LEGISLATIVA. Nebo někdo z vás zaznamenal v médiích slovo ÚSPORA?

Vypadá to, že důvody a cíle směrnice nezná, z výše uvedených důvodů, nejen valná většina našich občanů, ale unikly i mnoha politikům a úředníkům, a to i těm, kteří se na naší nové legislativě podíleli, protože jinak by k uvedeným opomenutím směrnice, nemohlo dojít.

Auto: Dušan Balaja (I.RTN)

Autor: Redakce Okolobytu.cz