Dluhová amnestie v bytových společenstvích – poctiví platí a ti druzí se vezou

Dluhová amnestie v bytových společenstvích – poctiví platí a ti druzí se vezou

Dlužník v bytovém domě rozhodně nepatří mezi nová témata. V posledních týdnech se o něm ale začíná více hovořit. I když ne vždy tak, abychom to mohli považovat za dobrý směr řešení. Bez reakce nemohl zůstat návrh ministra Pelikána zvýšit počet oddlužení a zrušit minimální třicetiprocentní hranici. Dluhová amnestie by v jeho podání znamenala nekončící riziko – neplatí někdo za bydlení tak, jak má? Ostatní ve výsledku hradí i jeho díl poplatků, navíc by ani neměli šanci svůj díl někdy získat zpět.

„Svaz českých a moravských bytových družstev už delší dobu upozorňuje na neblahé důsledky osobního oddlužení ve vztahu k bytovému společenství v bytovém domě. Pokud totiž vzniknou dluhy související s užíváním bytu a dlužník je následně oddlužen, nezbývá sousedům nic jiného, než si vzniklý dluh rozdělit mezi sebe a uhradit jej. Jakkoliv to zní absurdně, toto se dnes v našich domech děje a podle českých zákonů je to dokonce správné,“ konstatoval úvodem své reakce na návrh ministra Pelikána RNDr. Jiří Bárta, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (reakce na článek z 13. 11. 2015 – Pelikán chce usnadnit osobní bankroty statisícům chronických dlužníků).

Nezbývá, než konstatovat, že nápad ministra Pelikána zvýšit počet oddlužení a zrušit minimální třicetiprocentní hranici, kterou musí dlužník uhradit, tuto zjevnou nespravedlnost ještě prohloubí a přivede řadu obyvatel bytových domů do finančních problémů. Ministr Pelikán doporučuje společenstvím vlastníků, že pokud dlužníci nehradí platby související s užíváním bytu, není společenství povinné plnit služby, které jsou dlužícímu vlastníkovi poskytované. Ale každý obyvatel bytového domu ví, že to není vzhledem ke konstrukci bytového domu technicky realizovatelné. Nejvíc si to uvědomují právě dlužníci, kteří dlouhé měsíce služby na úkor svých sousedů odebírají a neplatí za ně.

„Obyvatelé bytového domu, ať už se jedná o družstvo nebo společenství vlastníků, nejsou žádná instituce zabývající se půjčováním peněz. Přesto se z nich automaticky a nedobrovolně stávají věřitelé dluhů svých sousedů. Aby toho nebylo málo, s platností od 1. 1. 2016 byla z našich zákonů pečlivě odstraněna možnost dluhy související s užíváním bytu jakkoliv nadstandardně sankcionovat, takže ochrana uživatelů bytů před dluhy sousedů je prakticky nulová. Pokud nahlédneme do zákonů okolních zemí – Rakousko, Německo, Švýcarsko a Slovensko, musíme smutně konstatovat, že ochrana obyvatel bytových domů je v zákonech těchto zemí velmi slušně zajištěna. Proč to není možné také v naší zemi?“ uzavírá svou reakci na zvažovanou dluhovou amnestii RNDr. Jiří Bárta, předseda SČMBD.

Autor: RNDr. Jiří Bárta