Energetické štítky a prodej bytu. Máte je v pořádku, nebo vám hrozí sankce?

Energetické štítky a prodej bytu. Máte je v pořádku, nebo vám hrozí sankce?

Foto: 123rf.com

Při koupi bytu řešíme mnoho nezbytností spojených s kupní smlouvou. Dnes se zaměříme na průkaz energetické náročnosti budov (takzvaný energetický štítek), který by měl být součástí kupní smlouvy. Co když však tento údaj v kupní smlouvě chybí? Budete z toho mít problém a kdo má povinnost energetický štítek opatřit? Na otázky odpoví JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D. z projektu Dostupnyadvokat.cz.

Průkaz energetické náročnosti budov vyjadřuje množství energie, která byla spotřebována během běžného provozu (např. topení a izolace). Podle něj jsou budovy rozřazeny do tříd energetické náročnosti od A do G od nejúspornějších po energeticky nejnáročnější, čili na provoz nejdražší.

Kdo je povinen energetické štítky zajistit?

Zajistit energetický štítek musí majitelé nemovitosti, kteří by měli opatřit své domy tímto štítkem, pokud s ním chtějí nějakým způsobem disponovat (pronajímat, prodávat či rekonstruovat).

Toto nebývá problémem u novostaveb, které mají nízkou energetickou náročnost a obdrží tak výborné hodnocení. Naopak horší je to u starších budov, kde se jedná spíše o administrativu navíc a nemovitost obdrží špatnou známku, což může snížit hodnotu nemovitosti.

U této povinnosti je mnoho výjimek. Energetický štítek není nutný v těchto případech:

  • Pokud se jedná o budovu postavenou před rokem 1947, která nebyla od doby kolaudace více rekonstruována (zateplení, fasáda)
  • budovu s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m² (jde o rozměry každého podlaží až k vnějším okrajům obvodových stěn),
  • stavbu pro rodinnou rekreaci (např. chaty, pokud jsou užívány jen část roku - zákon hovoří o čtvrtinové spotřebě energií oproti domům užívaným celoročně),
  • památkovou budovu,
  • průmyslovou nebo zemědělskou budovu s roční spotřebou do 700 GJ,
  • budovu určenou pro bohoslužby a náboženské účely.

Kdo u SVJ zajišťuje získání energetického štítku?

U budov musí štítek zajistit vlastník, u bytových domů pak má tuto povinnost splečenství vlastníků jednotek. Splečenství vlastníků na to má však u starších menších budov čas. U domů s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 bylo nutné zajistit vytvoření štítku do 1. ledna 2015. U domů s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1500 m2, ale větší než 1 000 m2 do 1. ledna 2017. U budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2 je na to pak čas až do 1. ledna 2019.

Jaké povinnosti máme ve vztahu k energetickým štítkem při převodu nemovitosti?

Podle JUDr. Ondřeje Preusse, Ph.D. z projektu Dostupnyadvokat.cz má prodávající tři postupné povinnosti:

Vlastník, který chce nemovitost prodat, má nejprve povinnost štítek opatřit. Pokud je vlastníkem celého domu, tak si ho nechá specializovanou společností připravit. Pokud však vlastní jen byt, postupuje jinak. Vlastník bytu musí písemně vyzvat společenství vlastníků jednotek o vystavění ověřené kopie průkazu na dům. Když ho ani po písemné žádosti neobdrží, může průkaz energetické náročnosti nahradit vyúčtováním dodávek energií za poslední tři roky. Než majitel bytu průkaz dostane, musí v případných inzerátech, kde byt nabízí k prodeji, uvádět nejhorší energetickou třídu G.

Tím volně přecházíme k druhému bodu. Pokud bude vlastník prodej své nemovitosti inzerovat, má povinnost zajistit uvedení energetické náročnosti v informačních a propagačních letácích. Zákonná formulace „v informačních a reklamních materiálech“ je poměrně široká, takže doporučujeme uvádět náročnost v jakékoliv inzerci.

Konečně v posledním, třetím stadiu je prodávající povinen energetický průkaz či jeho ověřenou kopii předložit možnému kupujícímu před uzavřením kupní smlouvy na nemovitost. Většinou se tak děje při samotném podpisu smlouvy, což je nejzazší moment k předložení. V samotné kupní smlouvě se to zmínit nemusí, je ale lepší to výslovně uvést, aby později nedošlo k nejasnostem. Předložení štítku by tedy mělo být průkazné.

Pokud vlastníci nemovitostí v případech stanovených zákonem nepředloží kupujícímu energetický štítek, může být fyzická osoba jako vlastník budovy pokutována až do výše 100.000,- Kč a jako vlastník jednotky (bytu) až do výše 50.000,- Kč. Právnická a podnikající fyzická osoba může být sankcionována až do výše 200.000,- Kč. Není tedy radno tuto povinnost podcenit.


Autor: Dostupnyadvokat.cz