Jak zabránit problémům z nadměrné vlhkosti vzduchu?

Dýchání domu je sice technický nesmysl, ale laici tento termín často používají pro difuzi (prostup) vodní páry konstrukcí. Žádný dům nejde větrat stěnami, pouze je nutné postavit či upravit dům tak, aby nebyly problémy vycházející ze vzdušné vlhkosti. U paneláků, a vůbec u všech domů je pak rozhodující, kde vodní pára kondenzuje a nebo jak tomu lze zabránit.

Vlhkost vzduchu a dýchání domu

V každém vzduchu je určité množství vodní páry, která může kondenzovat a nebo zůstane v plynném stavu. Vodní pára kondenzuje, když je jí hodně a sníží se teplota. S tím se ostatně každodenně setkáváme třeba při oroseném zrcadle v koupelně.

V prvé řadě je nutné zabránit kondenzaci vodní páry na površích, tedy stěnách, oknech, podlahách i stropech v bytě. Jinak totiž hrozí, že ve vlhku začnou růst plísně. Proč vodní pára před zateplením domu nekondenzuje? To je jednoduché. Příčinou je velice suchý vzduch v místnostech, protože netěsná okna velmi větrají. Po zateplení a výměně oken je NUTNÉ se naučit často větrat, jinak bude v místnosti velice vlhký vzduch a bude to obdobné, jako když se v koupelně sprchujeme.

Vlhkost vzduchu způsobuje i další problémy. Klasickým důsledkem větší vlhkosti vzduchu v místnostech jsou problémy s plochými střechami, kde je důsledkem vznik „boulí“ na střeše. Hydroizolace pak praská a do domu zatéká. Vlhkost však bohužel může způsobovat problémy v konstrukcích. V 80. letech bylo u starších domů s dřevěnými stropy velkým problémem to, že stropní trámy ve zdivu uhnívaly. To bylo dáno tím, že se kamna na uhlí vyměnila za etážové topení. Méně se tedy větralo a na trámech začala kondenzovat vodní pára. Trámy pak začaly hnít, což vedlo k pádu mnoha stropů. U panelových domů sice nemůže dojít k napadení dřeva, ale je nutné si uvědomit, že panely jsou kotveny pomocí ocelové výztuže. Pokud ta není dokonale zabetonovaná, což ve stycích obvykle není, dochází zde ke kondenzaci vodní páry a následnému urezávání kotvících profilů.

Vhodným a hlavně komplexním zateplením domu dostatečnou tloušťkou tepelného izolantu se veškeré problémy s vlhkostí eliminují, snad pouze s výjimkou míst, kde je pouze tepelná izolace. Zde je nutné dávat z vnitřní strany parozábranu, která zabrání pronikání vlhkosti z interiéru do exteriéru, respektive do tepelné izolace. To je všem jasné u podkroví rodinných domů, ale málokdo si uvědomí, že stejná situace je i okolo oken, kde je nutné dát zevnitř mezi okno a stěnu parotěsnou pásku.

Fyzikální vysvětlení

Absolutní množství vody, které může být ve vzduchu obsažené, závisí na tlaku a hlavně teplotě vzduchu. Proto používáme pojem relativní vlhkost vzduchu, který nám udává, kolik procent vodní páry je ve vzduchu, přičemž 100 % je množství vodní páry, kdy při dané teplotě začne vodní pára kondenzovat. A tak například při obvyklé pokojové teplotě, tedy +21°C a při relativní vlhkosti vzduchu 50% je částečný tlak vodní páry p“d = 1243 Pa, což odpovídá přibližně obsahu vody ve vzduchu v množství 9,2 g/m3. V zimním období, kdy je venku –15°C a relativní vlhkost 84%, je částečný tlak vodní páry p“d = 139 Pa, a to odpovídá přibližně obsahu vody ve vzduchu v množství 1,2 g/m3. Z těchto čísel plyne několik velmi zajímavých poznatků, které vysvětlují mnohé problémy s kondenzací vodní páry ve stavebních konstrukcích. Jednak je nutné si uvědomit rozdíl částečných tlaků vodních par, jenž je v tomto případě 1104 Pa. To je tedy tlak, kterým se vodní pára snaží v zimě protlačit stavebními materiály ven tak, aby došlo k vyrovnání částečných tlaků vodní páry.

Druhým zajímavým bodem v těchto číslech je, že vnější vzduch v zimě, i když má poměrně vysokou relativní vlhkost, je velmi suchý. Obsahuje 8× méně vody než vzduch v interiéru.

Důsledky pro praxi

Konstrukce musí mít v interiéru dostatečně vysokou teplotu. Je proto nutné dům dostatečně a hlavně všude zateplit. Okna musí být taková, aby způsobovala co nejmenší tepelný most ve všech částech. Například distanční rámeček mezi skly musí být z málo vodivého materiálu.

Tam, kde hrozí kondenzace vodní páry v konstrukcí (tam, kde je pouze tepelná izolace) musí být z vnitřní strany parotěsná fólie. Jedná se o tepelnou izolaci okolo oken, o lehké konstrukce jako jsou některé dřevěné lodžiové stěny, meziokenní výplně, u dřevostaveb a podkroví o celou konstrukci. Skladba stěny musí být navržená tak, aby vodní pára z konstrukce mohla difundovat ven. Pokud nemůže ven například proto, že je na ní hydroizolace střechy, je nutné zabránit vodní páře do konstrukce vstupovat. U zateplení stávajících plochých střech se proto nechává hydroizolace na střeše a teprve na ní se dává tepelná izolace s novou hydroizolací.

Zdroj: autorem článku je Ing. Roman Šubrt, sdružení Energy Consulting, o.s., roman@e-c.cz

Autor: Redakce Okolobytu.cz