Je nová vyhláška na rozúčtování skutečně taková hrůza?

Od roku 2016 platí nová vyhláška na rozúčtování číslo 269/2015 Sb., která tak nahrazuje dosavadní vyhlášku číslo 372/2001 Sb. Jakých zásadních změn jsme se při rozúčtování dočkali a jaké mýty novou vyhlášku doprovázejí?

Změna 1 – polohy místností se přesunuly do zákona

Ten, kdo se již do nové vyhlášky „o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům“ podíval, tak zjistil, že některá ustanovení, třeba o stanovení zohledňujících koeficientů místností s ohledem na polohu v domě a ke světovým stranám, zde nenalezne, stejně tak i procentní navýšení v případě, kdy uživatel bytu neumožní např. montáž nebo odečet přístrojů.

Toto je nyní uvedeno v zákoně č. 67/2013 Sb., nebo spíše v jeho novelizaci č. 104/2015 Sb. v § 6.

Změna 2 – již nelze provádět rozúčtování odlišně od legislativy – ani se 100% souhlasem

Od roku 2016 tedy již nelze provádět rozúčtování odlišně od platné legislativy a to ani při 100% souhlasu všech vlastníků, nájemců v domech, kde je povinnost měření

Změna 3 – dřívější limit ±40 % nahradil limit −20 %/+100 %

Asi nejdiskutovanější změnou je změna limitních hranic, kdy nově nejnižší vyúčtované celkové náklady za vytápění nesmí překročit hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší, oproti průměrnému nákladu na 1 m² v zúčtovací jednotce za dané zúčtovací období.

Dosavadní vyhláška uváděla mezní hranici ±40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Ovšem, spodní hranice −40 % byla použitelná jen v mizivém procentu objektů, protože tato hranice odpovídá přibližně výpočtové teplotě 13 °C, ale kdo má doma 13 °C v bytovém domě s dálkovým teplem?

Protože limit −40 % byl fyzikální nesmysl, tak mnozí rozúčtovatelé prováděli rozúčtování s rozmyslem a se spodní hranicí −25 % a u těch, změna spodní limitní hranice bude zanedbatelná.

I když v různých periodikách s více či méně děsivými nadpisy typu „šetřit se nevyplatí“ dochází k masovému strašení vlastníků bytů a nájemníků, tak nová úprava přinese uživatelům, kteří se pohybují kolem průměrné spotřeby, spíše snížení nákladů.

Podívejme se tedy na jeden objekt, kde si stanovili 40% výši základní složky nákladů a 60% výši spotřební složky nákladů. Limitní hranice jsou stanoveny na −40 % a +40 % od průměrného nákladu na 1 m² započitatelné podlahové plochy, jak to bylo ve staré vyhlášce.

podlaží

č. bytu

plocha m²

dílky před korekcí

% odchylky od průměru

korekce na −40 %/+40 %

% odchylky od průměru

náklad na 1 m² b ytu

2. NP

104

41,10

7 343,31

120 %

-3 667,25

40 %

202,6 Kč

2. NP

206

51,65

3 012,7

−1 %

0

5 %

152,2 Kč

3. NP

312

69,36

726,95

−49 %

513,74

−40 %

86,8 Kč

Všimněme si bytu č. 104, který se svými náměry z průměru objektu velmi podstatně vymyká, i když k tomu nemá podstatné důvody. V objektu jsou staveny zohledňující koeficienty na polohu místnosti, byt není výrazně ochlazován, nachází se v podstatě ve středu domu, prostě uživatelé mají rádi „svoji“ tepelnou pohodu.

Ve sloupcích s procenty vidíme odchylku od průměru před a po korekci, zatímco v pravém sloupci vidíme, kolik který byt zaplatí na 1 m² .

V dalším přehledu je ten samý objekt s těmi samými náměry ale už přepočítán s novými mezními hranicemi −20 % a 100 % od průměru na 1 m² započitatelné podlahové plochy

podlaží

č. bytu

plocha m²

dílky před korekcí

% odchylky od průměru

korekce na −20 %/+100 %

% odchylky od průměru

náklad na 1 m² b ytu

2. NP

104

41,10

7 343,31

120 %

0

100 %

285,1 Kč

2. NP

206

51,65

3 012,7

−1 %

0

−9 %

132,1 Kč

3. NP

312

69,36

726,95

−49 %

2 428,81

−20 %

115,7 Kč

Opět ve sloupcích s procenty vidíme odchylku od průměru před a po korekci, zatímco v pravém sloupci vidíme, kolik který byt zaplatí na 1 m² .

Již na první pohled je zřejmé, že uživatel bytu 312 s nejnižším náměrem si pohoršil zhruba o 30 Kč na 1 m² . Jedná se o byt, kde měli vypnuté radiátory a nestarali se o to, že jej vytápí sousedé.

Naopak, byt č. 104, který opravdu zbytečně přetápěl, si podle nové varianty více připlatí. A ne málo. V tomto případě téměř o 30 % více, což, pokud si vynásobíme náklad na 1 m² plochou, v jeho případě dělá celkově 11 719 Kč, což je navýšení o 3 393 Kč.

Byt č. 206, s nejmenší odchylkou si zase o zhruba 20 Kč na 1 m² polepšil. Je to byt, který je vytápěn na rozumnou teplotu, ale zároveň neodebírá teplo sousedům

I když k nové vyhlášce mám řadu jiných odborných připomínek, tak v tomto případě pouze tvůrci vyhlášky odstranili fyzikální nesmyl a nechali ty, kteří byt přetápějí a ty, kteří se nechávají vytápět sousedy, aby si to také zaplatili.

A důležitá informace na závěr. Zatímco v případě limitu ±40 % bylo rozpětí na 1 m² 116 Kč, ve výpočtu dle nové legislativy se rozpětí mezi tím, kdo platí nejméně a nejvíce zvyšuje na 169 Kč na 1 m².

Opravdu si ještě někdo myslí, že šetřit dle nové vyhlášky se nevyplatí?

I přesto, někdo bude mít pocit, že je měření na nic, že to lidi nebude motivovat, protože mezi lidmi se traduje, ať si každý zaplatí, co si protopí. To však při společném zdroji tepla nikdy nebylo a nebude možné. A není to problém jen indikátorů, ale i objektů kde jsou instalovány měřiče tepla – kalorimetry, popř. předávací bytové stanice. Vždy se jedná o poměrové rozdělení nákladů za teplo k vytápění, což je dáno tím, že objekt je proti únikům tepla izolován zvenku, ale ne zevnitř.

Změna 4 – razantní zvýšení poplatku za neumožnění odečtu nebo montáže měřiče

Nová legislativa přinesla ještě jednu důležitou změnu, a to v navýšení poplatku za neumožnění montáže nebo odečtu poměrového indikátoru nebo kalorimetru. Původní navýšení 1,6násobku spotřební složky se od roku 2016 zvýšilo a to na 3násobek spotřební složky nákladů.

Konečně tedy pro některé uživatele přestane být výhodné neumožnit montáž či odečet poměrových indikátorů, kalorimetrů. Pro ty čtenáře, kteří to nevědí, tak tento poplatek nejde nikomu do kapsy, ale rozdělí se mezi ostatní vlastníky a nájemníky, kteří odečet či montáž umožnili.

Změna 5 – možnost snížení základní složky na 30 %

A ještě jednu změnu přinesla nová vyhláška, a tou je možnost určit 30% složku základních nákladů. I když se tato změna na první pohled jeví jako výhodnější, protože je kladen větší důraz na spotřební složku nákladů, často vyzní naopak kontraproduktivně. Je to logické, protože přibude daleko více korigovaných bytů, a to s ohledem na pevně danou limitní spodní hranici −20 %. Více korigovaných bytů znepřehlední vyúčtování a následkem toho se zvýší počet stížností.

Předsudky a mýty

Navzdory tvrdošíjnému stanovisku mnoha vlastníků bytů, měření objektivně pomáhá snižovat spotřebu tepla na objektu. Je to i logické, protože měření ovlivňuje nejdůležitější článek celého procesu vytápění, a tím je vlastní spotřebitel tepla. Všechny argumenty, že měření nic neuspoří, protož nic nereguluje, není nic jiného než absolutním pohrdáním schopností člověka myslet a přizpůsobit se daným podmínkám.

Jeden zákazník nám poslal odkaz na portál jedné firmy, která uvádí, že měření a rozúčtování dle indikátorů není nic než loterie a to kvůli používaným koeficientům. Dokonce to uvádějí i v jakémsi rádci pro SVJ. Zde s dovolením použiji citát našeho ředitele: „I při přistání Apolla na měsíci vědci použili ve svých výpočtech řadu konstant a koeficientů“. Kdyby tuto akci organizovali výše uvedení „pseudoodborníci“, dívali bychom se dodnes na měsíc pouze dalekohledem.

Jsem daleka toho si myslet, že říká-li něco milión lidí, tak to musí být pravda. Ale v tomto případě je používání indikátorů prověřeno již po řadu desítek let v celé Evropě a vliv jejich používání je na snížení spotřeby tepla nesporný. A ti, kteří sledují na internetu Energetickou ligu, to vidí téměř v přímém přenosu. Navíc tyto letité zkušenosti jsou zakotveny v evropských (a potažmo tedy i v českých) normách (ČSN EN 834), kde jsou také jasně popsána pravidla používání indikátorů včetně jejich koeficientů.

Proto skromná rada na závěr. Vyžadujte aby instalace a provozování indikátorů probíhalo dle výše uvedené normy ČSN EN 834 258521, která nabyla účinnosti 1. 9. 2014. Jednak si ušetříte do budoucna mnoho komplikací a navíc jako dům ušetříte na vytápění náklady v řádu desítek procent.

Autor: Věra Brodecká, I. RTN, s.r.o.