K důsledkům nepřizpůsobení stanov bytových družstev do 30. 6. 2014

V některých případech došlo k tomu, že bytová družstva z různých důvodů nestihla splnit zákonnou lhůtu pro přizpůsobení svých stanov nové právní úpravě k 30. 6. 2014. Následně potom mohlo dojít ke kolizi starých stanov s kogentními ustanoveními ZOK. Podle § 777 ZOK byla totiž ujednání stanov, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními tohoto zákona, zrušena dnem nabytí jeho účinnosti tj. 1. 1. 2014. Za donucující ustanovení je třeba považovat kogentní ustanovení zákona, mezi něž nepochybně patří i ustanovení o orgánech družstva, viz § 629 ZOK.

Kdo je statutárním orgánem?

Podle § 245 odst. 2 původního ObchZ bylo totiž možné, aby statutárním orgánem u malého družstva, které má méně než 50 členů, mohly stanovy určit, že statutárním orgánem je předseda a popř. i další člen pověřený členskou schůzí. Tento člen byl zapisován do obchodního rejstříku a byl často označován jako místopředseda. To zajišťovalo jednak zastupitelnost ve statutárním orgánu a jednak splňovalo i jeden ze základních principů družstva, že za družstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda, avšak je-li pro právní úkon předepsána písemná forma, je třeba alespoň dvou podpisů členů představenstva, viz § 243 odst. 3 ObchZ. Toto ustanoví však již nový zákon (ZOK) nepřevzal a orgány malého družstva jsou uvedeny v § 726 ZOK jinak, přičemž se ani nevyžaduje dvou podpisů pro právní jednání v písemné formě. Bez ohledu na to, že původní dikce zákona byla přesnější a lépe vyhovovala praktickým potřebám, nutno konstatovat, že nyní je statutárním orgánem pouze předseda družstva, přičemž se přiměřeně použijí na jeho jednání ustanovení § 705–714 ZOK o představenstvu. Zákon na druhé straně nevylučuje, aby i u tohoto družstva bylo ustanoveno představenstvo popř. i kontrolní komise, ale toto řešení ponechává na stanovách.

Pozor na funkci místopředsedy

Jestliže tedy malé bytové družstvo mělo dosud jako statutární orgán zapsány dvě osoby tj. předsedu a dalšího pověřeného člena ve funkci místopředsedy, odporuje toto ustanovení donucujícím, tedy kogentním požadavkům nového zákona a v dané situaci může pouze mít předsedu jako statutární orgán, který také jako jediný bude zapsán ve veřejném rejstříku, viz § 25 odst. 1 písm. g) zákona č. 304/2013 Sb. Nadále tedy již nemůže být zapsán jako statutární orgán v tomto případě nikdo další.

Rozpor mezi zákony

Z logiky věci tedy plyne, že se stanovy dostaly do rozporu s donucujícími ustanoveními zákona, a to v důsledku toho, že nebyla splněna šestiměsíční zákonná lhůta na přizpůsobení stanov. Tato kolize může způsobit nepředvídatelné jednání rejstříkového soudu, který může vyzvat družstvo ke splnění této povinnosti a určit dodatečnou, přiměřenou lhůtu. Rovněž by mohlo dojít k finančním sankcím podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, pokud by dotyčné družstvo neuposlechlo výzvu rejstříkového soudu, popř. i ke zrušení obchodní korporace a nařízení její likvidace. Z výše uvedených důvodů je nezbytné uvést do souladu požadavky zákona se zněním stanov a nadále, pokud to stanovy určí, volit pouze předsedu, nebo určit jako statutární orgán představenstvo družstva.

Autor:JUDr. František Lebl (předseda SMBD)

Zdroj: http://www.portalobydleni.cz/

Autor: Redakce Okolobytu.cz