Kamerové systémy v bytových domech – jaká jsou nová pravidla ochrany osobních údajů?

Kamerové systémy v bytových domech – jaká jsou nová pravidla ochrany osobních údajů?

Foto: 123rf.com

Nejčastějšími důvody pro umístění kamerových systémů je u bytových domů především požadavek vyšší bezpečnosti a ochrany proti vandalismu. S tím úzce souvisí téma ochrany osobních údajů. Úřad pro ochranu osobních údajů nyní vydal stanovisko, vztahující se ke zpracování osobních údajů prostřednictvím kamery se záznamem instalované v bytovém domě. Zohledňuje v něm vlastní dozorové poznatky, stejně jako závěry týkající se kamerových systémů obecně, vyplývající z aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu. Které prostory lze nyní sledovat?

Na základě dosavadní praxe Úřad přehodnotil a sjednotil podmínky pro kamerové sledování v případech, které nevyvolávají zásadní problémy a při splnění všech daných pravidel nezasahují nepatřičně do soukromí. Úřad ve stanovisku také klade důraz na důkladné zabezpečení kamerových systémů, které by z pohledu pravidel proti zneužití kamerových záznamů obsahujících osobní údaje měly být tzv. „černou skříňkou“.

Potřebnost kamerového systému musí každý, kdo kamerový systém hodlá provozovat, pečlivě uvážit, neboť je jeho povinností jako budoucího správce osobních údajů stanovit legitimní účel zpracování osobních údajů (podle § 5 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů) tak, aby v případě potřeby byl schopen kdykoliv prokázat, že kamerový systém jako prostředek k ochraně majetku a osob ve zvolené lokalitě je s ohledem na jistý zásah do soukromí osob vhodným řešením, a to zejména vůči přínosu pro bezpečnost.

Které prostory lze sledovat?

Sledování prostor jako jsou sklepy a půdy a vchody do nich, garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek, vnější plášť budovy (a jeho bezprostřední okolí), do soukromí s ohledem na další parametry kamerového systému většinou zasahuje v přiměřené míře a z hlediska zásad účelného a přiměřeného zpracování údajů nevyvolává zásadní problémy. V obdobném režimu jsou obvykle také vstupní dveře do domu, vstupní chodby k výtahům a schodištím i výtahy a schodiště.

Ve všech prostorách je však třeba dbát na pečlivé nastavení kamerového systému, zejména úhlu záběru kamery ve vztahu k celkovému rozsahu snímaných prostor tak, aby současně, bez dalšího výslovného posouzení dle odstavce 3, nebyla snímána jiná místa, v nichž by sledováním bylo více zasaženo soukromí obyvatel či návštěvníků domu.

Pozor na vstupní dveře do bytů!

V případě kamerového sledování vchodových dveří do bytů se jedná o prostory, jejichž záběry mohou podstatně více vypovídat o soukromém životě obyvatel domu.

Provozováním kamerového systému zaměřeného na konkrétní byty může docházet k závažným zásahům do práva na ochranu soukromého a osobního života a lze jej uskutečnit jen ve výjimečných a odůvodněných případech, a to se souhlasem obyvatel dotčených bytů.

Podmínky souhlasu

Souhlas s provozováním kamerového systému jako právní titul pro zpracování osobních údajů nelze obecně vyloučit, ovšem takový souhlas, udělený podle zákona o ochraně osobních údajů, lze následně odvolat. Souhlas musí být přitom poskytnut v každém okamžiku všemi obyvateli domu dotčenými sledováním, což přináší problémy nejen v případě časté změny nájemníků nebo majitelů bytů apod., ale také nezletilých osob. „Souhlas většiny“, tj. usnesení společenství vlastníků jednotek či družstva k realizaci kamerového projektu, není kvalifikovaným souhlasem dotčených osob ve smyslu zákona o ochraně osobních údajů (jedná se však o faktor zdůvodňující potřebnost kamerového systému). Souhlas se zpracováním osobních údajů je upraven ve stanovisku Úřadu č. 2/2008.

Jak dlouho záznam uchovávat?

Doba uchovávání záznamů musí být stanovena tak, že nepřesáhne dobu potřebnou k tomu, aby incident zaznamenaný kamerou bylo možno dále prošetřit a zajistit další nezbytné informace, potřebné například k předání záznamu příslušným orgánům či pojišťovně. Takovou dobou je obvykle nejvýše 7 dnů, v případě příležitostně navštěvovaných prostor uvedených v odstavci 5 pak až 14 dnů. V odůvodněných případech může správce dobu prodloužit.

Neopomeňte na informační povinnost

Správce je povinen, a to ještě před zahájením zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerového systému, oznámit zamýšlené zpracování Úřadu postupem podle § 16 zákona o ochraně osobních údajů.

U obyvatel domu je nutné splnit informační povinnost (vyplývá především z § 11 odst. 1 a 2 zákona o ochraně osobních údajů), například prostřednictvím schůze shromáždění společenství vlastníků jednotek a následným vyvěšením nebo rozesláním informace o zpracování všem obyvatelům domu, a to ještě před zahájením zpracování. Uvedené platí i v případě nových obyvatel domu, kteří se do něj přistěhují již po instalaci a spuštění kamerového systému. V případě dalších osob, které do bytového domu budou přicházet nepravidelně, je správce povinen splnit informační povinnost alespoň umístěním informačních tabulek u všech vstupů do sledovaných prostor (vč. vstupu do výtahu).

Informační tabulka musí obsahovat alespoň informaci, že prostor je sledován kamerovým systémem, musí zde být uveden správce – provozovatel kamerového systému, resp. kontaktní osoba nebo sdělení, kde bude subjektu údajů poskytnuta (např. v písemné podobě) kompletní informace o zpracování v rozsahu požadovaném zákonem.

Ochrana proti zneužití informací

Zákon o ochraně osobních údajů ukládá správcům a dalším osobám, které na základě jejich pověření zpracovávají osobní údaje (zpracovatelům), povinnost přijmout a dokumentovat taková bezpečnostních opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům.

Je nutno určit úzký okruh osob, jež mají k zařízení přístup a jimž jediným jsou známa hesla, dále vymezit případy, kdy tyto osoby mohou k záznamům přistupovat (většinou jen případy podezření z konkrétní trestné činnosti či přestupku a škody na majetku) a stanovit kompetence a postup, jak s nimi mohou nakládat včetně způsobu a dokumentování předání části záznamu dalším osobám (orgánům činným v trestním řízení, obecní policii, pojišťovně). Všechny přístupy k záznamům a operace s kamerovými záznamy musí být evidovány („logovány“), aby bylo zřejmé, kdo, kdy a z jakého důvodu do záznamů nahlížel. Jakýkoliv svévolný přístup ke kamerovému systému a jeho záznamům (a manipulace s nimi) mimo stanovený bezpečnostní režim, bez důvodu prověření konkrétního incidentu, je deliktem podle zákona o ochraně osobních údajů pod pokutou až 5 mil. Kč.

Úřad ve stanovisku také klade důraz na důkladné zabezpečení kamerových systémů, které by z pohledu pravidel proti zneužití kamerových záznamů obsahujících osobní údaje měly být tzv. „černou skříňkou“.

Toto stanovisko nahrazuje stanovisko Úřadu č. 1/2008. Další informace o provozování kamerových systémů naleznete na webu Úřadu v rubrice Kamerové systémy. Nekomentované znění naleznete ve Stanovisku Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 1/2006Stanovisku Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 1/2006

Zaujalo vás téma?

K tématu kamerových systémů a shromažďování dat v bytových domech připravujeme další informace.

Autor: Redakce Okolobytu.cz