Přes 50 procent onemocnění souvisí se špatným vnitřním prostředím budov

Dva miliony bytových jednotek v Česku nevyhovují současným nárokům na bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti ani technickým normám. Domácnosti nejčastěji čelí problémům s vlhkostí a plísní, hlukem nebo rizikem požáru. Nejhorší situace je přitom na severu Čech a Moravy. Ohroženy jsou však nejen staré domy, ale také novostavby.

Až na hranice norem

„Každý druhý dům v Česku nevyhovuje současným nárokům na bydlení z hlediska hygieny a bezpečnosti či technických norem. Polovina rezidenčních budov bez jakýchkoli renovací či stavební údržby slouží více než padesát let, a řada konstrukčních prvků a částí je tak za hranicí životnosti. Problém se však týká i novostaveb, které jsou často kvůli úsporám až na hranici technických norem,“ shrnuje závěry Marcela Kubů, zástupkyně Asociace výrobců minerální izolace (AVMI), která analýzu provedla a vyhodnotila.

Stáří okolo padesáti let

Analýza hodnotí stav budov v závislosti na jejich stáří, tedy v jaké kondici jsou budovy od data jejich výstavby nebo poslední rekonstrukce. Vychází z informací ČSÚ z posledního sčítání lidu, ze kterého vyplývá, že průměrné stáří budov se pohybuje okolo padesáti let, bráno podle data výstavby či poslední rekonstrukce. Odborníci poté hodnotili, jak se stáří nerenovovaných budov odráží v konstrukčních vadách a ve vlivu na hygienické podmínky obyvatel. Nejhorší situace panuje v Karlovarském, Ústeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. V těchto regionech je nejvíce nezrekonstruovaných budov starších padesáti, či dokonce šedesáti let.

Nefunkční opláštění budov

„Domácnostem komplikuje život hlavně vysoká vlhkost, potažmo plísně, hluk a riziko požáru či otravy oxidem uhelnatým,“ rekapituluje Marcela Kubů a dodává: „Příčinou výše uvedených rizik jsou především nefunkční opláštění budov, nevyhovující cirkulace vzduchu a vytápění, nekvalitní izolace a zateplení budov včetně starých netěsnících oken, ale také staré rozvody elektřiny a staré plynové spotřebiče.“

Pozor na onemocnění

Špatné vnitřní prostředí budov má přitom přímý negativní dopad na zdraví obyvatel. Státní zdravotní ústav uvádí, že dokonce více než 50 procent onemocnění souvisí právě s nevyhovujícími podmínkami bydlení. Za největší problém považuje Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu nedostatečné větrání, které má za následek zvýšení koncentrací chemických látek, především oxidu uhličitého, i vysokou vlhkost v interiéru. Větší množství oxidu uhličitého způsobuje únavu, nesoustředěnost až bolest hlavy. Důsledkem vyšší vlhkosti je také výskyt a růst plísní. Plísně mohou způsobit řadu vážných zdravotních komplikací. „Při dlouhodobém působení mohou být plísně příčinou zánětů dýchacích cest i očí, alergií, astmatu, kožních onemocnění, bolestí kloubů či revmatismu. Nejohroženější skupinou jsou hlavně děti a starší lidé, kteří mají slabší imunitu,“ říká Zuzana Mathauserová.

Nedostatečné vytápění

„Budovy často trpí vlhkostí také kvůli nedostatečnému vytápění. Lidé šetří a topí jen v některých místnostech, zbytek domu je nevytopený a tím pádem vlhký, ať už z důvodu kondenzace či přirozeného vzlínání vody, která se nemá jak vysušit,“ vysvětluje Marcela Kubů z AVMI. „Zateplení domu a výměna oken nejen sníží náklady na vytápění a prodlouží životnost o další desítky let, ale současně obyvatelům zajistí tepelný i akustický komfort,“ dodává Marcela Kubů. Kvalitně a odborně provedené zateplení se současným dodržením zásad výměny vzduchu je zároveň velmi účinné v boji proti škodlivým plísním

Zvýšenou hladina hluku

Zanedbané budovy neobstojí ani ve zvyšující se hlukové zátěži. „Intenzita tranzitní i osobní dopravy, která má na nárůst hluku v České republice zásadní dopad, vzrostla v letech 1990 až 2007 v průměru o 65 procent. Nejpostiženějšími regiony jsou Praha a Středočeský kraj. Během několika let bude na každého Pražana připadat jeden osobní automobil, počet aut v hlavním městě tak vzroste na více než milion,“ konstatuje Marcela Bosáčková z Asociace akustiky českého stavebnictví. Velkou zátěží pro Prahu jsou také letecká, železniční i tramvajová doprava. Na venkově zase lidem dokážou znepříjemnit pohodu a komfort bydlení elektrické kosy, nůžky, sekačky nebo drtiče zahradního odpadu. Jedinou obranou před hlukem je přitom dobře zvukově izolovaný dům, tedy kvalitní opláštění budovy se stejně kvalitními okny. „Pokud stavba nechrání svoje obyvatele před hlukem dostatečně, má to negativní dopad na jejich zdraví. Lidé mohou mít problémy s bolestmi hlavy, migrénou, únavou či nespavostí,“ uzavírá Marcela Bosáčková.

Autor: Redakce Okolobytu.cz