Zateplování – jak to vlastně funguje?

Dodatečné tepelné izolace se na obvodových konstrukcích mohou provádět v zásadě dvěma způsoby: Odvětrávaná fasáda – na stěnu se připevní nosné prvky pro vnější plášť, mezi ně se umístí tepelná izolace tak, že vznikne mezi tepelnou izolací a vnějším pláštěm vzduchová dutina, která je dole a nahoře otevřená do exteriéru. Kontaktní zateplovací systém (zkratka ETICS) – při jeho realizaci se na stěnu přikotví desky tepelné izolace a na ně se provede tenkovrstvá omítka. Tento systém má mnohé výhody i nevýhody, ale protože je výrazně levnější, než odvětrávaná fasáda, používá se téměř výhradně. Na jeho provádění je také vydaná norma (ČSN 73 2901).

Ochrana konstrukcí domu

Správně provedené dodatečné zateplení domu má význam i jako ochrana domu před poškozením. Zjednodušeně se dá říci, že je to asi jako když starostlivá hospodyňka přehodí přes sedačku potah, který zabrání jejímu poškození.

Význam zateplení je však hlubší. Většina dříve postavených domů má mnoho tak zvaných tepelných mostů, tedy míst, kde je tepelná izolace výrazně oslabena. To je velmi často dáno konstrukcí domu. Bohužel tato místa nejenže způsobují nadměrné úniky tepla, ale hrozí i nebezpečí, že v těchto místech bude docházet ke kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce. Tato zkondenzovaná vodní pára pochopitelně v letním období vysychá, ale je otázka, co se v konstrukci děje, když k vyschnutí nedojde.

V zásadě jsou dvě možnosti. Buď vlhkost způsobuje problémy a sekundárně napadá konstrukci, anebo konstrukci nevadí. První případ nastává zejména tam, kde je ocel neochráněná proti korozi, či kde se nachází dřevo nebo jiný organický materiál, který pak je napaden hnilobou. První případ je velmi častý u panelových domů, neboť v místě styků panelů má být probetonovaný spoj, kde beton chrání nosnou ocelovou výztuž. Pokud vlivem nekvalitně prováděné práce nedošlo k řádnému probetonování spoje, jsou kotvící ocelové výztuže nechráněny a dochází k jejich napadení kondenzací vodní páry s následnou korozí. Je pak pouze otázkou času, kdy dojde k takovému poškození, že tato výztuž přestane plnit svoji funkci a dojde k jejímu porušení se všemi důsledky. Tento případ je také častý u starších domů s dřevěnými trámovými stropy, kde dochází k uhnívání zhlaví (konců) stropních trámů. K tomuto dříve nedocházelo, neboť vlivem lokálního vytápění byl vzduch v místnostech velmi suchý, a tak i přes tepelný most, který tvoří kapsa pro uložení stropního trámu, zde vodní pára nekondenzovala. To se změnilo přechodem na jiný způsob vytápění či jiný účel užívání místností. Dodatečná tepelná izolace o dostatečné tloušťce zvýší teplotu konstrukce, čímž zastaví kondenzaci vodní páry uvnitř konstrukce i proces koroze, u hub na dřevěné konstrukci pak záleží na míře napadení.

Mnoho lidí říká, že jejich panelák je kvalitní, že má v panelu tepelnou izolaci…. Ale jak se ve skutečnosti stavělo ukazuje náš obrázek Jistě nikdo nepředpokládá, že ten balkon na střeše byl tak skutečně naplánován.

Kontakt:

Ing. Roman Šubrt, sdružení Energy Consulting, o.s. www.e-c.czroman@e-c.cz

Autor: Redakce Okolobytu.cz