Jak využít bioodpad? Kompostovat můžete i v bytě v designových vermikompostérech

Jak využít bioodpad? Kompostovat můžete i v bytě v designových vermikompostérech

Kromě běžného komunálního odpadu se už stalo samozřejmostí, že třídíme papír, plasty a nápojové kartony. Stále častěji ale v sousedství kontejnerů na tříděný odpad najdeme i další nádobu - na bioodpad. Je ale škoda, abychom jej vyhazovali. Díky mnoha typům domácích kompostérů můžeme všechny tyto zbytky dokonale zužitkovat doma.

Ekologické chování je nám stále bližší. Patří sem i domácí kompostování

Vytvořit si vlastní biologický odpad není jen výsadou těch, kdo disponují vlastním domkem a zahradou. Ekologický a ohleduplný životní styl vyznává stále více lidí, a i obyvatelé bytových domů hledají způsoby, jak se více přiblížit přírodě. Využít bioodpad, který by jinak skončil ve směsném odpadu, je se speciálními domácími verikompostéry snadné. Podle společensky prospěšného podniku Kokoza, která propaguje kompostování a pěstování ve městě, běžná čtyřčlenná domácnost v Praze vyprodukuje přibližně 10 kilogramů komunálního odpadu za měsíc. Převážně se jedná o vytříděný bioodpad z kuchyně, který je snadno rozložitelný, ale takto tvoří zhruba 40 % hmotnosti směsného komunálního odpadu. Možností, jak užitečně naložit s bioodpadem vyprodukovaným doma, je několik.

Jak kompostovat?

Při vermikompostování se využívá schopnost žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velice kvalitní organické hnojivo. Pro kompostování budete potřebovat domácí kompostér, násadu žížal a bioodpad. Pro vermikompostování byly vyšlechtěny tzv. kalifornské žížaly. Díky pruhovanému vzhledu se jim v angličtině říká tygří. Tento druh žížal je uzpůsobený ke konzumaci organických zbytků. Naše české žížaly ve stejných podmínkách nepodávají tak velký výkon. Žížaly potřebují dostatek vzduchu, proto by nádoba měla být dostatečně prostorná, ale ideálními rozměry jsou cca 40 x 40 a výška 15 cm.

Na dno nádoby se umístí podestýlka z trávy, listí, navlhčeného papíru, půdy, rašeliny, hoblin či kokosového vlákna a do podestýlky se vloží žížaly a kousky bioodpadu. Kousky by měly být menší než 5 cm. Ve verikompostéru se postupně odděluje hotový kompost od zbytků jídla a jakmile je první patro naplněno, je čas přichystat žížalám novou podestýlku do druhého patra. Spodní patro ponecháme až tři další měsíce a materiál se za tu dobu přemění v plnohodnotný kompost. Přebytečná vlhkost, která při procesu vzniká, je odváděna do zásobníku na vodu a říká se jí „žížalí čaj“.

Domácí kompostéry můžete mít klidně v bytě nebo na balkóně

Že si nedovedete proces kompostování ve vašem malém bytě představit? Obavy jsou zbytečné, vermikompostér určený na domácí kompostování je opravdu vychytané zařízení. Bez obav ze zápachu můžete nádobu na kompostování umístit přímo v kuchyni, nebo na chodbě. Některé vermikompostéry jsou i takřka designovými kousky a nezaberou moc místa.

Kompostování se žížalami probíhá po celý rok. Vermikompostér můžete mít jak vevnitř, tak i venku. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl, v létě ho nevystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání. Teplota by ve vermikompostéru neměla klesnout pod 5 °C a neměla by být vyšší než 25 °C.

Ať už si koupíte jakýkoliv verikompostér, podle jeho velikosti budete mít množství bioodpadu. Abyste získali kilo kompostu, potřebujete zhruba 0,2 m 2 plochy a žížaly.

Zakoupit můžete i mikrokompostárnu, která nahrazuje koš na bioodpad. Kompostér potřebuje přívod elektrické energie a díky promyšlenému mechanismu bioodpad fermentuje a stabilizuje. Případný zápach je odvětráván přes biofiltr. Díky tomu dostanete zfermentovaný bioodpad, který je ještě třeba zapracovat do půdy nebo nechat dozrát na kompost.

Kompostovat můžete i v komunitě

V Praze a v některých jiných městech funguje tzv. komunitní kompostování, do kterého se může zapojit více domácností z okolí. Ideální je umístit kompostér na uzavřený dvůr nebo do vnitrobloku. Pokud je totiž umístěn na volně přístupném místě, je zde riziko, že někdo mimo kompostující komunitu odpad znehodnotí materiálem, který do kompostéru nepatří.

Pokud vás zajímá téma kompostování, zřejmě máte i pozitivní vztah k přírodě a upřednostňujete lokální produkty. Přesně takové lidi chce propojit projekt Mapko.cz, neboli mapování komunit. Jedná se o mapu míst, kde se pěstuje například na komunitních zahradách, vermikompostuje či kompostuje ve firmách a domácnostech. Mapa skvěle slouží jako zdroj kalifornských žížal, lidé si násady žížal mezi sebou darují a rozrůstá se nám tak komunita žížalářů. Pracujeme na rozšíření funkcí mapy a vytvoření aplikace na pomoc předcházení plýtvání jídla a lepší distribuci přebytků.

Co do vermikompostéru patří a co ne?

Do vermikompostéru patří především odkrojky a zbytky zeleniny a ovoce, třeba bramborové slupky, ohryzky z jablek, zelené natě apod. Nezapomínejte na čajové sáčky, žížaly se v nich často a rády rozmnožují, ale pozor na ty umělohmotné (obvykle pyramidového tvaru u dražších čajů). Vhodná je také kávová sedlina, papírové kávové filtry, zbytky vařené zeleniny, rozdrcené vaječné skořápky, papírové ubrousky, navlhčená papírová lepenka, suché pečivo, zbytky pokojových a venkovních rostlin. Do vermikompostéru nepatří chuťově výrazné potraviny jako zázvor nebo velké množství citrusů, dále mléčné výrobky, masné výrobky, kosti, olej, sádlo a jiné tuky.

Autor: Adéla Grafnetterová