​Letos poprvé dostanete vyúčtování za teplo podle nové vyhlášky. Zaplatíte více, nebo méně?

​Letos poprvé dostanete vyúčtování za teplo podle nové vyhlášky. Zaplatíte více, nebo méně?

Foto: 123rf.com

I když jste s teplem zacházeli stejně jako loni, letos můžete zaplatit výrazně více – nebo méně. Proč? Poprvé probíhá vyúčtování nákladů za teplo podle nové vyhlášky. Připravili jsme pro vás základní změny, které vyhláška přináší. Napoví vám, zda letošní vyúčtování za teplo přinese příjemný bonus v podobě přeplatku, nebo vám udělá vítr v peněžence.

Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj, která je účinná od ledna 2016 (vyhláška číslo 269/2015 Sb.). přináší změny v dosavadním způsobu, jakým se v bytových domech doposud rozúčtovávaly platby za teplo. Proč vlastně ministerstvo změnilo původní systém? Kromě formálních důvodů, jako je například snaha reagovat na požadavek povinné instalace měřidel, nebo na zateplování domů, je smyslem změn zejména snaha o spravedlivější způsob rozúčtování.

V čem je hlavní změna?

V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější? Především v tom, že pokud budou překročeny přípustné rozdíly v nákladech na vytápění, poskytovatel služeb upraví výpočet jen u těch bytů, u kterých byla stanovená hranice překročena. U ostatních se bude i nadále vycházet pouze z údajů, získaných z indikátorů vytápění nebo z měřidel. Zatím se rozdíly v nákladech rozúčtovávaly na úkor všech v bytovém domě. Jinak řečeno na toho, kdo nepřiměřeně teplem šetřil nebo plýtval, dopláceli ostatní.

Minimální spotřeba – počítejte s vyššími náklady!

Co je špatného na tom, když se například v bytovém domě domluví, že se bude v zimě topit jen minimálně, aby i průměrná spotřeba tepla byla minimální? Vymrzlý dům začne plesnivět a obyvatelé si zadělají na daleko větší problémy a také na větší dodatečné náklady, než jaké ušetřili za topení. Užitečnější je, aby se každý obyvatel podílel na vytvoření tepelné stability v domě, a předešlo se zbytečným škodám.

Podle vyhlášky nyní každý příjemce služeb v bytovém domě zaplatí nejméně 80 procent průměrné ceny za teplo v domě. Od čeho byla hodnota odvozena? Od vyhlášky č. 194/2007 Sb., která stanoví pravidla pro vytápění. Obecně lze říci, že ani spořivý uživatel bytu (anebo ani neobydlený byt) nespotřebuje zpravidla méně, než 80 procent průměru tepla na jeden metr čtvereční. Pokud se někdo v bloku bytů chová nezodpovědně a v zimě vůbec netopí, využívá tepla, sálajícího přes zdi z okolních vytápěných bytů. Horší je situace u bytů rohových, nebo u těch, které se nacházejí úplně pod střechou. Tam při nedostatečném vytápění hrozí již zmíněné plísně, popřípadě u panelových domů praskliny v omítce v místě spojů panelů. Takové chování je pro celé společenství nájemníků škodlivé a lidé by proto měli vědět, že nepřiměřeným šetřílkovstvím si nijak výrazně finančně nepolepší.

Stejná pravidla pro všechny

Nová vyhláška vyvolala řadu konkrétních dotazů. Například, zda je v nové vyhlášce zohledněna skutečnost, že některé byty mají zasklenou lodžii a jiné ne. Tato úprava může způsobit v průběhu roku teplotní rozdíl až 10 stupňů Celsia. Takové dělení by však v běžné praxi bylo těžko možné. Při rozúčtování nákladů se proto nepřihlíží k individuálně provedeným úpravám (například k zasklení lodžie nebo k výměně oken). Pro uživatele takového bytu platí stejná pravidla, jako pro ostatní. Dům je brán jako jeden tepelně technický celek. Proto by se při jeho revitalizaci mělo postupovat spíše systémově, tedy provádět úpravy, zlepšující tepelně izolační vlastnosti celého domu, a nikoliv pouze jednotlivých bytů.

Nová vyhláška neřeší ani případy, kdy je byt napojen na dálkový zdroj tepla, ale přesto využívá krbová, případně akumulační kamna (nebo přímotopné konvektory, radiátory a podobně). V domě s ústředním topením není vhodné používat pouze individuální zdroje tepla a otopná tělesa mít v topné sezóně uzavřená, jelikož by se příjemce služeb vystavoval riziku nedodržení spodní hranice 20 % oproti průměru zúčtovací jednotky. Kamna však lze používat v přechodném období, kdy není bytový dům centrálně vytápěn.

Je možné použít vlastní model rozúčtování?

Otázkou, která zajímá zejména statutární zástupce bytových družstev a sdružení vlastníků bytových jednotek, je, zda si tyto organizace mohou na svém shromáždění odsouhlasit jiný způsob rozúčtování služeb (tepla a teplé vody) než ten, který je uveden v zákoně (zákon č. 67/2013 Sb.) a v prováděcí vyhlášce o rozúčtování tepla, o které tento článek pojednává. Zde je odpověď jednoznačná: V případě, že jsou v domě nainstalována zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, není možné si odhlasovat vlastní způsob rozúčtování.

Zdroj: MMR

Autor: Redakce Okolobytu.cz