Nový zákon o spotřebitelských úvěrech po půl roce - jak se nás skutečně dotkl?

Nový zákon o spotřebitelských úvěrech po půl roce - jak se nás skutečně dotkl?

V loňském roce byl schválen a od 1.12.2016 vstoupil v platnost nový zákon o spotřebitelských úvěrech, který měl zpřísnit pravidla pro poskytování půjček

Zasáhl především nebankovní sektor, kde do té doby nebyla prakticky žádná regulace a poskytovat úvěry mohl v podstatě každý, kdo si pořídil živnostenský list. To se projevilo v kvalitě služeb i v přístupu k žadatelům - nebyly výjimkou případy, kdy si různé společnosti diktovaly dost nevýhodné podmínky a nepřiměřeně vysoké sankce v případě zpoždění se splácením. Kontroverzní byly i jednostranně výhodné rozhodčí doložky, platby za zpracování žádostí o půjčku předem a další praktiky, které často účelově vedly k stále většímu zadlužování spotřebitelů.

Regulace a vyšší nároky na věřitele

V současné době každý, kdo se chce stát poskytovatelem nebo zprostředkovatelem úvěrů, musí mít platnou licenci od České národní banky, která nadále bude nad úvěrovými institucemi dohlížet. Nebankovní společnosti musí navíc doložit počáteční kapitál nejméně 20 mil. Kč.

Už dnes, po sedmi měsících platnosti zákona se dá říci, že se finanční trh dost pročistil a pochybné úvěrové společnosti mizí. V nebankovním sektoru se drží pouze větší, časem i klienty prověřené instituce, které na našem území pracují transparentně již řadu let.

Novela zákona se vztahuje na všechny formy úvěrů, tedy i na mikropůjčky do 5 000 Kč, tedy rychlé půjčky bez doložení příjmu, půjčky do výplaty a podobně, kde byl trh dosud velmi nepřehledný a v podstatě bez jakékoliv kontroly a regulace. I v této oblasti se počet subjektů poskytujících tyto krátkodobé rychlé půjčky snížil a pokud jde o jejich činnost, nad všemi registrovanými institucemi s platnou licencí vykonává dohled Česká národní banka.

Slibuje lepší ochranu spotřebitele

Nový zákon v mnoha ohledech vychází vstříc dlužníkům, zmírňuje některé sankce za nedodržení podmínek sjednané půjčky. Také poměrně dost svazuje ruce finančním společnostem v případě, že se chtějí domoci zástavního práva při nesplácení úvěru jištěného zástavou nemovitosti.

Od prosince loňského roku má také každý poskytovatel půjček povinnost zjistit si schopnost žadatele splácet půjčku. Jestliže to neudělá a vy přestanete splácet, můžete se bránit neplatností takové smlouvy o půjčce a vrátit jen půjčenou částku bez úroků. To má především pomoci od předlužování spotřebitelů, díky němuž pak ztrácí schopnost splácet úvěry stávající a padají do dluhové spirály končící soudními exekucemi.

Registry dlužníků nejsou jediným zdrojem informací o spotřebiteli

Přesto nemusí nutně každý poskytovatel odmítnout žadatele o půjčku s negativním zápisem v registru dlužníků, proto i dnes narazíte na společnosti, které nabízí rychlé půjčky bez registru.U povinnosti zjistit si bonitu klienta a jeho schopnost splácet totiž není nařízen konkrétní způsob, jak screening provést. V současné praxi to tedy znamená, že posouzení schopnosti splácet můžou nebankovní společnosti provést na základě vlastních pravidel, kde kontrola registrů dlužníků je jednou, nikoliv rozhodující, cestou. Platí ovšem nařízení, že všechny subjekty poskytující spotřebitelské úvěry musí mít zřízen přístup do těchto registrů. Nabízí se otázka, proč je toto nařízení plošné, když uvážíme skutečnost, že žádný z registrů dlužníků není oficiální, zaštítěný státem, a jejich aktuálnost sporná. V minulosti se objevilo hodně případů, že se se spotřebitelem spojoval zápis v registru dlužníků několik let po srovnání sporného závazku, nebo dokonce neoprávněně.

Banky už řadu let neposkytují úvěry žadatelům se zápisem v registru dlužníků, který vznikl jako iniciativa finančních společností kvůli vlastní ochraně před klienty se špatnou platební morálkou. Za roky provozování těchto registrů se zaprvé rozrostl nebankovní sektor, kde byla pravidla pro poskytnutí půjčky benevolentnější, zadruhé se do registru stále častěji dostávali lidé, kteří se z různých důvodů opozdili s nějakou splátkou. Nemuselo jít nutně o splátku nějaké formy půjčky, ale například mobilnímu operátorovi či za energie, a nemuselo to být vždy z důvodu nezodpovědnosti či úmyslu, stačilo, že se vám opozdil zaměstnavatel s vyplacením mzdy.

Splácíte hypotéku? Ohlídejte si platnost zákona.

Na hypotéky sjednané po 1.12.2016 se nový zákon vztahuje automaticky. Nová pravidla ale platí i u hypoték starších, proto byste měli vědět, že:

  • v případě hypoték s fixní úrokovou sazbou začne nový zákon platit od dalšího období fixace.
  • u hypoték s plovoucí úrokovou sazbou se nová pravidla vztahují od data účinnosti, tedy i pro vás platí novela zákona od 1.12.2016

Autor: Redakce Okolobytu.cz