Při požáru v bytě rozhoduje první minuta. Víte, co byste měli stačit udělat?

Při požáru v bytě rozhoduje první minuta. Víte, co byste měli stačit udělat?

Foto: 123rf.com

Ze všech krizových situací, které si doma umíme představit, patří požár bezesporu mezi ty nejhorší. Tvrdit, že vám se nic takového stát nemůže, by bylo bláhové. Proti vzniku požáru je nemožné se stoprocentně zajistit. Můžeme však jeho účinky minimalizovat. Víte, jaké je povinné a doporučované zabezpečení domácnosti proti požáru?

Dveře hořet nemají

Byť bychom mohli protipožární dveře zařadit spíše mezi vyšší standard v rámci zabezpečení bytu, jejich instalace je rozhodně doporučována. Díky speciální konstrukci jsou tyto dveře mnohem odolnější vůči zvýšeným teplotám a zabraňují šíření požáru (označení EW), tepla (označení El) a kouře. Konkrétní míru odolnosti naleznete v označení na dveřích a udává se v minutách při povrchové teplotě dveří vyšší než 160 °C, což je zápalná hodnota u většiny materiálů. „U protipožárních dveří bývá zaručeno, že neprohoří dříve, jak za půl hodiny, což poskytuje dostatek času pro případnou evakuaci a příjezd hasičských jednotek. Ty nejkvalitnější dveře pak zabraňují šíření tepla nebo kouře až po dobu 180 minut a vydrží teploty dosahující 1 000 °C,“ doporučuje Petr Píša ze společnosti Frigomont, a.s.

U bytových domů jsou protipožární dveře nutností, jelikož zamezí rozšíření plamenů do dalších bytů. Každý byt je totiž považován za požární úsek a bezpečnostní dveře tak chrání únikovou cestu. A kde je riziko vzniku požáru vyšší? Je to pochopitelně kuchyň.

Lepší, když vás budí hlásič, nežli hasič

Autonomní detektory požáru a kouře patří mezi základní protipožární vybavení a neměly by chybět v žádné domácnosti. Oheň totiž může vzniknout i během spánku nebo na místech, které nemáte neustále před očima.

Koupě bezdrátového autonomního hlásiče je poměrně levnou záležitostí. Systémy detekce požáru a kouře je možné pořídit již za ceny v řádu několika stovek korun, jejich návratnost však může být nevyčíslitelná. Obvykle totiž stačí včasné varování, díky kterému jsme schopni zachránit osobní majetek, v krajním případě i život svůj a svých blízkých. Bez diskuse by hlásiče měly být v bytech seniorů.

Kde by měl být umístěn?

Umístění detektoru v bytě je od roku 2008 dáno vyhláškou O technických podmínkách požární ochrany staveb. V bytových domech musí být zařízení autonomní detekce a signalizace instalováno v místnosti vedoucí k východu z bytu. V případě, že se jedná o prostor větší než 150 m2, je potřeba umístit další detektor do jiné vhodné části bytu.

Na trhu je k dostání poměrně široká nabídka různých typů kouřových čidel. Nejčastěji jsou využívány optické a teplotní požární hlásiče a čidla CO2 „Optický hlásič rozeznává přítomnost požáru na základě odrazu paprsků, což je však i jeho největším omezením. Není jej totiž možné instalovat do místností s krbem nebo v kuchyni, kde se vyskytují páry. Teplotní hlásič naopak hlídá změnu teploty v místnosti a při překročení určité meze se sám spustí,“ vysvětlil požární specialista s tím, že nevýhodou druhého typu hlásiče je delší doba detekce.

Komplexnější zabezpečení zaručuje systém elektrické požární signalizace (EPS). Ve výrobních halách a prostorech s vysokou koncentrací lidí je tento systém povinností, ale jeho instalace se doporučuje i v domácnostech. Nejenže poskytuje velice účinný systém ochrany, ale výrazně zlepšuje i podmínky pojištění, které se odvíjejí od míry zabezpečení objektu.

Co by v žádném bytě nemělo chybět

Zákon stanovuje povinnost vybavit rodinný dům alespoň jedním hasicím přístrojem. U bytových domů pak stačí, aby byl umístěn na chodbě na dobře dostupném místě. Autoři vyhlášky rovněž stanovili i minimální výkon, kterým by měl hasicí přístroj disponovat. Ten se však liší podle různých typů obydlí. V rodinném domě nesmí ve výbavě chybět přístroj s hasicí schopností 34 A, v bytových domech pak stačí pěnový či vodní 13 A nebo práškový 21 A. Písmeno A značí, že je přístroj určen k hašení pevných látek, číslo pak velikost požáru. Většinou je však hasicí schopnost přístrojů kombinovaná. Například práškový hasicí přístroj 34 A je zároveň ve třídě 183 B a C, dokáže tedy uhasit i 183 litrů hořlavé kapaliny a plyny. Hasicí přístroje s minimálním požadovaným výkonem jsou k dostání za ceny okolo 700 korun. Ty s vyšším výkonem jsou sice dražší, ale umožňují delší dobu hašení. Ne každý totiž dokáže hasicí přístroj ovládat efektivně. Předepsané „hasičáky“ se vyprázdní za pár vteřin, přičemž v tak vážných situacích, jako jsou požáry, může každá sekunda znamenat záchranu všeho, co máte.

Autor: Redakce Okolobytu.cz