Proč mluvíme o zateplení v létě? Bude nám doma chladněji!

Výdaje za teplo v zimě a za klimatizaci v létě tvoří v rodinném rozpočtu výraznou částku. I proto stále více Čechů sahá po zateplení, aby zamezili vysokým účtům za energie. Úspory pak mohou dosáhnout až desetitisíců korun ročně. Zateplený dům ale oceníme i v létě, kdy budeme mít uvnitř v bytech podstatně snesitelnější teplotu. V bytech v nejvyšším patře můžeme navíc ještě použít polystyrénové stropní kazety. Takto dokážeme snížit teplotu až o několik stupňů.
Nezateplený
i nedostatečně zateplený dům se v létě přehřívá
S přehříváním v letním období se dnes potýkají majitelé stále více domů. Svůj díl viny na tom nesou i nevhodně používané materiály nebo nesprávně zvolená tloušťka fasádního izolantu. „U fasádního pěnového polystyrenu se bavíme o účinné minimální síle 12-15 cm,“ říká Zemene. Dříve také v zahradách rodinných domů stávalo více statných listnatých stromů, které svými kmeny a korunami bránily nadměrnému přístupu slunečních paprsků a odparem vláhy ochlazovaly okolní prostředí. Optimální zateplení z hlediska zimních ztrát i ochrany proti přehřívání pak představují pasivní domy, kde typickou tloušťkou izolantu pro zateplení stěn je 30 cm. S těmito stavbami se počítá jako se standardem po roce 2020.
Přehřívání
domu se dá předejít správným větráním během dne. V brzkých
ranních hodinách, když je venkovní teplota nejnižší, je třeba
byt nebo dům intenzivně vyvětrat (mezi 4 a 6 hodinou ranní) a
snížit tak množství naakumulovaného tepla a naopak během dne
pak musíme zabránit ohřívání vnitřního prostředí zavřením
oken, která jsou nejlépe z vnější strany stíněná proti
slunečním paprskům. Oproti tomuto energeticky nenáročnému
způsobu udržování snesitelné teploty v bytech v horkých
letních dnech stojí nákladné klimatizační jednotky různých
typů.
Podle
Sdružení EPS ČR v létě lépe obstojí zateplená stavba.
Zateplení do obvodových stěn pustí mnohem méně tepla a dům se
tolik neohřívá. Ani komplexní zateplení však nezabrání
přehřívání domů, pokud nerespektujeme výše uvedené
doporučení. Součástí moderních pasivních a nízkoenergetických
domů bývá i systém řízeného větrání s rekuperací tepla.
Ten slouží k zajištění optimální výměny vzduchu v objektu a
zároveň minimalizaci tepelných ztrát v zimě nebo naopak zisků
v létě při větrání. Tepelné ztráty větráním u běžných
rodinných domů, kde je větrání zajištěno okny, mohou tvořit
až 40 % celkové ztráty objektu. Díky rekuperaci je v objektu
udržováno optimální prostředí i v době, kdy není obýván.
Významnou
roli nehraje jenom tropické počasí, ale i vnitřní energetické
zisky interiéru
V případě tropických a dlouhotrvajících veder však ani kvalitně izolovaný pasivní dům nemusí na horké letní dny a noci, kdy teploty neklesají pod 20 stupňů, stačit. Problémem jsou kromě slunečních paprsků také energetické vnitřní zisky v podobě počítačů, ledniček, vaření či lidí samotných. I dobře stíněný dům se tak může po čase přehřát. Efektivní řešení nabízí například využití potenciálu země, kdy je možno jednoduchým výměníkem ochladit celý dům o několik stupňů nebo kombinovaná rekuperační jednotka s možností chlazení příchozího vzduchu. Konkrétní řešení tohoto typu lze nalézt i na webových stránkách Sdružení EPS ČR.
Zateplování
domů probíhá v Evropě bez přerušení od počátku sedmdesátých
let. U nás má přitom velký potenciál.
„Přesto,
že většina majitelé objektů v České republice si význam
zateplení již pomalu uvědomuje, stále zůstává přes 145
milionů m
2
obvodových stěn nezateplených,“ vysvětluje
Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR, jehož členové jsou
výrobci a zpracovatele pěnového polystyrenu (EPS). Jen v Česku
se zhruba 88 % z celkové spotřeby EPS spotřebuje na zateplení
domů. Pěnový polystyren se proto právem řadí k dlouhodobě
nejvyhledávanějším izolačním materiálům nejen v Česku.
Je ve vašich bytech po zeteplení domu v letních vedrech snesitelněji, než dříve?
Váš názor nás zajímá! Odpovězte v anketě umístěné na našich stránkách vpravo dole.