Trápí vás hluk od sousedů?

Trápí vás hluk od sousedů?

Také máte pocit, že jsme jedna velká rodina? Víte, kdy sousedka nad vámi přejde pokojem, od sousedů od vedle slyšíte v noci i to, co byste opravdu nechtěli. Trpí jak vaše nervy, tak kvalita bydlení. V této pozici je více než polovina z nás, bydlících v bytových domech.

Jak dobře znáte své sousedy?

Hádky, křik dětí, hlasitě puštěná televize, tekoucí voda, štěkot psa, šoupání nábytku, bouchání nádobím, ale i zvuky z chodby nebo výtah. Nevyžádaný hluk, který při špatně provedené akustické izolaci proniká mezi byty a narušuje akustickou pohodu bydlení, potažmo dobré sousedské vztahy. Nadměrný hluk je přitom závažný problém, jeho dlouhodobé působení má prokazatelně negativní dopad na lidské zdraví.

Na hluk od sousedů si stěžuje více než polovina českých domácností. Nejvíce nám vadí hluk zvenčí, na druhém a třetím nás shodně ruší sousedi nad a pod námi.

Hlukem trpíme v panelácích, ale překvapivě i v novostavbách

Problém nadměrného hluku uvnitř bytových domů se přitom netýká pouze paneláků, ale bohužel také novostaveb. Nadměrná hlučnost patří k velmi častým nedostatkům novostaveb. „Až 80 procent novostaveb má mezibytové akustické izolace většinou přesně na hranici normy, což je sice dostačující pro úředníky, ale už nikoli pro budoucí obyvatele bytu. Splnění normy není synonymem pro akustický komfort. Problematické jsou hlavně mezibytové příčky, stěny přiléhající k výtahu nebo schodišti a hluk z instalačních šachet,“ potvrzuje Tomáš Zima, hlavní inspektor nemovitostí společnosti Nemoinspekt. Mnoho developerů v rámci šetření nákladů akustické parametry stavby podceňuje.

Místnostmi nejcitlivějšími na hluk jsou ložnice, pracovny a dětské pokoje. Tady je problém nejzřetelnější u novostaveb, kde je často na vině nevhodné umístění místností ve dvou sousedících bytech. Problémem bývá kombinace obývací pokoj v jednom bytě, sousedící s ložnicí v bytě druhém. problematické je také umístění toalety vedle pokojů klidové zóny sousedního bytu.

Jaké jsou normy proti hluku?

„Základní požadovaná hodnota zvukové izolace mezi dvěma různými byty v tomtéž bytovém domě je přitom pro stěny i stropy 53 decibelů,“ konstatuje Marcela Kubů, ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI). Pro srovnání: běžný hluk z ulice má hladinu 50 decibelů, hlasitý hovor už 60 a hlasitá hudba nebo křik 80 decibelů. Pokud má být domácnost chráněna před okolním hlukem, podle odborníků na akustiku by minimální hodnota vzduchové neprůzvučnosti konstrukcí v bytovém domě měla být minimálně o 6 decibelů vyšší, než je požadavek normy.

Akustické parametry deklarované výrobci na papíře, ze kterých projektant obvykle vychází, se však mohou od praxe značně lišit. Výrobci a dodavatelé příček obvykle udávají akustické hodnoty materiálu naměřené v laboratorních podmínkách, nikoli v těch reálných včetně instalace, potažmo narušení jednolitosti stěn rozvody elektřiny a vody.

Konkrétně mezibytové příčky, na které se AVMI zaměřila v aktuálním testu, se obvykle staví z různých druhů tvárnic jako jednovrstvé zdivo. Alternativou jsou lehké sádrokartonové mezibytové (takzvané SDK) příčky s vloženou minerální izolací. Výsledky měření prokázaly, že lehké stěny mají lepší akustické vlastnosti než běžně používané akustické stěny z těžkých tvárnic, a to i po zohlednění oslabení s prostupy pro běžnou elektroinstalaci. Současně příčky s minerální izolací byt minimálně o třetinu lépe chrání i před nežádoucími úniky tepla.

Zvuková neprůzvučnost SDK příček s minerální izolací byla minimálně o 4 decibely lepší než u příček z keramických tvárnic nebo tvárnic z lehčeného betonu. Navíc SDK stěny jsou užší a šetří místo. Developer tak při jejich použití u běžného projektu čtyřpodlažního domu o 16 bytech může zvětšit obytnou plochu až o 27 metrů čtverečních, přepočteno na peníze (při ceně 45 000 korun za metr) jde o zhodnocení vyšší než 1,2 milionu korun.

Zákazníci byty kupují a developeři tak nemají důvod zvyšovat kvalitu

Mnoho zájemců o bydlení v novostavbě kontrolu stavebně technických parametrů bytu podceňuje. Nezajímají se o to, jaké stěny je budou chránit před okolním hlukem. Problematice nerozumí a za odborníka typu stavebního inspektora se jim nechce utrácet. Navíc skutečnost, že jde o novostavbu, klienti současně mylně považují za synonymum kvality. Developeři tak nemají důvod svůj přístup a kvalitu stavby měnit.

Konkrétně u akustických parametrů bytu laik před nastěhováním prakticky nemá šanci skryté vady odhalit, dodatečné řešení situace je komplikované a obvykle na úkor obytného prostoru. Pokud už nelze kupní smlouvu zrušit, zákazník by měl trvat alespoň na snížení ceny.

Řešením do budoucna by mohl být takzvaný Akustický štítek budovy, který propaguje Asociace akustiky českého stavebnictví. „Akustický štítek je obdobou energetického průkazu. Akustický specialista v něm srozumitelně (ve třídách od nejlepší A po nejhorší F) definuje jednotlivé akustické parametry nemovitosti, jako je zvuková izolace fasády, vnitřních stěn, kročejový hluk, hluk od technických zařízení, a také často opomíjenou prostorovou akustiku,“ vysvětluje Marcela Bosáčková z Asociace akustiky českého stavebnictví.

Autor: Redakce Okolobytu.cz