V novém bytě v Praze můžete bydlet už za 700 000 korun. Jak to udělat?

V novém bytě v Praze můžete bydlet už za 700 000 korun. Jak to udělat?

Foto: 123rf.com

Ceny bytů stoupají a podmínky pro hypotéky se zpřísňují. Přesto zde zůstává možnost, jak bydlet v nové bytě hned a za třetinu jeho pořizovací ceny. Přičteme-li ještě fakt, že se jedná o desetiletími prověřené a bezrizikové řešení, je jasné, že nové družstevní byty mizí z nabídky mezi prvními.

Družstevní bydlení nabízí prověřený model bydlení

Tradice družstevního bydlení sahá až do období první republiky. Po roce 1989 se začalo prosazovat vlastnické bydlení, dnes je ale obliba družstevního bydlení zpět. Důvod? Koupí družstevního bytu získáte bydlení bez hypotéky, s jasně a dlouhodobě danými pravidly. Každá splátka podílu je přitom investicí do vašeho bydlení, nikoliv – jako u nájemního bydlení – pouhým výdajem.

Koupě družstevního bytu: Hradíte čtvrtinu ceny, pak splácíte

Zatímco při koupi bytu do vlastnictví musíte uhradit celou cenu bytu, u družstevního bytu zaplatíte na začátku pouze 25–30 % jeho ceny. Měsíčně pak platíte pevně stanovené splátky, které se nenavyšují. Touto formou postupně uhradíte plnou cenu bytu. Po splacení plné ceny zůstáváte nadále členem družstva nebo můžete zažádat o převod bytu do osobního vlastnictví.

Vlastnictví družstevního bytu: Majitel je nájemcem družstva

Jako majitel družstevního bytu vlastníte družstevní podíl. Jedná se o nájemní vztah, kdy vlastníkem bytu je družstvo. Nedisponujete proto takovými pravomocemi jako majitel bytu v osobním vlastnictví, například nemůžete byt zatížit zástavním právem.

Prodej družstevního bytu: Převod podílu je jednoduchý

Družstevní podíl můžete kdykoliv prodat, darovat či odkázat, což je jednodušší než u bytů v osobním vlastnictví. Nemusíte platit daň z nabytí nemovité věci, protože prodej probíhá převodem členských práv a povinností, tj. družstevního podílu na nového nájemníka, tedy člena družstva. Starší lidé tak mohou jednoduše převést družstevní podíl na své děti nebo vnoučata, což je u vlastnického bydlení poměrně složitá a nákladná záležitost.

Pro a proti

Výhody družstevního bytu

  • Nemusíte si brát hypotéku, tedy:
    • Nezadlužujete se
    • Družstevní byt si můžete pořídit v jakémkoliv věku
    • Nemusíte dokládat příjmy
    • Nehraje roli, zda jste zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná
  • Měsíční splátky družstevního podílu se nenavyšují
  • Převod družstevního podílu je snadný a rychlý, protože majitel není zapsán v katastru nemovitostí
  • Při převodu podílu se neplatí daň z nabytí nemovité věci
  • Starší byty mohou být až o 30 % levnější než nové

Nevýhody družstevního bytu

  • Pokud chcete byt rekonstruovat nebo pronajímat, potřebujete souhlas bytového družstva
  • Vlastníte pouze družstevní podíl, proto jsou vaše pravomoci omezené

Pro koho je družstevní bydlení výhodné?

Princip družstevního bydlení je vhodný pro každého, kdo nyní nemá dostatek prostředků na zakoupení bytu do osobního vlastnictví a zároveň se však nechce zadlužit nebo nemá možnost získání hypotéky. Variantu družstevního bydlení často volí rodiče studentů, kteří chtějí rozumně investovat peníze.

V bytovém domě pod vedením bytového družstva je ve srovnání s vlastnickým bydlením v řadě případů jednodušší vymáhání dodržování pravidel bezproblémového soužití.

Družstevní byty v nové výstavbě

V současné době na zvýšenou poptávku po družstevní formě bydlení reagují také developeři a staví se mnoho družstevních bytů v novostavbách. Často se jedná o kombinované nabídky, kdy v rámci jednoho projektu můžete koupit jak byt do vlastnictví, tak družstevní byt.

Věděli jste, že…

Družstva začala působit jako malé organizace v západní Evropě, severní Americe a v Japonsku v polovině 19. století. První bytové družstvo založila v roce 1861 skupina řemeslníků pracujících v bavlníkových továrnách ve městě Rochdale na severu Anglie. Na území dnešní České republiky družstva začala fungovat v posledních dvaceti letech 19. století. Družstevní vztahy v té době upravoval Císařský patent č. 253/1852 říšského zákoníku, tzv. starý spolkový zákon. Zásadními změnami prošlo bytové družstevnictví po roce 1948. O vyřešení bytové otázky se měl postarat stát, bytová družstva proto zastavila výstavbu a omezila se na správu stávajícího bytového fondu. Další změny nastaly po listopadu 1989, kdy bylo zrušeno státní vedení družstev. V 90. letech měly na vývoj družstev zásadní vliv restituce; družstva byla podle obchodního zákoníku přeměněna na podnikatelské subjekty.

Autor: Redakce Okolobytu.cz