lze měřiče tepla odmontovat a vrátit se k dřívějšímu rozúčtování?

Teplo a voda 17 příspěvků Poslední příspěvek:
Martin předseda SVJ 4. 7. 2016 23.38

Dobrý den

Mám dotaz do konce roku 2014 bylo namontování měřičů povinné pod sankcemi a od ledna dalšího roku tuto povinnost zrušili. Je možné tyto měřiče odmontovat a vrátit se k starému rozpočítávání? Máme v domě vlastní kotelnu jen pro náš dům (21 bytů) Přijde mi tedy zbytečné mít měřiče tepla.

PS : stalo se nám že já mám v 3+1 (3 osoby) čtyřikrát menší spotřebu tepla než paní v 2+1( 1 osoba) hlava mi to nebere

lojza reaguje na: Martin předseda SVJ 5. 7. 2016 9.58

A co ti jako hlava nebere? Možná paní ještě nezaregistrovala že nějaké indikátory doma má a prostě to řeší tak nějak po socialisticku, tzn. radiátory naplno a k tomu otevřená okna :-)

 Jarmila Trčková, ista Česká republika (celkem příspěvků: 27) reaguje na: Martin předseda SVJ 12. 7. 2016 14.11

Povinnost osazení bytových přístrojů (indikátorů, měřičů tepla a teplých vodoměrů) u konečných uživatelů zrušena nebyla. Stále platí prováděcí předpis vyhláška č. 237/2014 Sb. k zákonu č. 318/2012 Sb.

Ano, hovořilo se o výjimkách, ale nevím o tom, že by oficiálně vyšla vyhláška, který by něco rušila či specifikovala, v kterých objektech není třeba osazovat registrační přístroje

Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení ve společnosti ista Česká republika s.r.o., www.ista.cz

 Spolupracující odborník
Honza183 reaguje na: Jarmila Trčková, ista Česká republika 12. 7. 2016 22.53

Paní Trčková, v zásadě s vámi souhlasím s jedinou výjimkou - vámi citovaná vyhláška pouze mění vyhlášku č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. Vámi citovaná vyhláška mimo jiné do vyhl. č. 194/2007 Sb. doplnila přechodná ustanovení tohoto znění: "Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky instalována v budově zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, přičemž podle § 7a odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, by měla být instalována pracovní měřidla stanovená, pak se tato měřidla instalují až po ukončení životnosti zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění stanovené výrobcem těchto zařízení.

S ohledem na vaše povolání mě vaše nepřesná argumentace poněkud překvapuje.

tep reaguje na: Honza183 13. 7. 2016 16.06

Hrozím se vyhlášek! Ani vyhlášku č. 237/2014 jsem pravděpodobně nepochopil správně, není v ní totiž ustanovení, že poměrová měřidla zřejmě vůbec není nutné instalovat na radiátory ve společných prostorách domu, protože MMR na svém webu ve FAQ nyní uvádí, že temperování společných prostor patří do základní složky rozúčtování nákladů na teplo, takže indikátory jsme tam koupili asi zbytečně. V domě ale vyhříváme dva společné prostory - mandlovnu a sušárnu prádla. Netemperujeme je, ale dokonce je vyhříváme, i když ne úplně podle projektu, jak to nařizuje vyhláška 194/2007 - cituji z § 2: (6) V průběhu otopného období jsou byty v době od 6.00 do 22.00 hod. a ostatní prostory v době jejich provozu vytápěny tak, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu zajišťovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy. - konec citátu. Je to celé postavené na hlavu, vytápění sušárny bylo projektováno na 30 stupňů za minulého režimu! Tak smíme společné prostory pouze temperovat, anebo ne??? Mají tam být poměrová měřidla, či nemusí tam být? Pokud tyto společné prostory vytápíme, tak jejich vytápění nijak nedostaneme do základní složky nákladů bytů, ale rozpočítávaly se v minulosti na jednotlivé byty z x% do základní složky a z y% do spotřební složky, kde x+y=100, přičemž spotřební složka se - jak známo - rozděluje dle náměrů indikátorů v jednotlivých bytech! Takže kdo hodně topí v bytě, platil a dále měl by dle vyhlášek i hodně platit za vytápění společných prostor dle náměru indikátorů v bytě, když teplo ve společných prostorách nebudeme poměrově měřit!

Redakce Okolobytu.cz (celkem příspěvků: 206) reaguje na: tep 13. 7. 2016 16.32

Dobrý den,

Váš dotaz jsme předali na MMR pro komentář. Jakmile jej obdržíme, vložíme ho.

S pozdravem redakce Okolobytu.cz

Diskusní fórum průběžně sledujeme a kontaktujeme naše ověřené odborníky, abychom vám v co nejkratším čase přinesli požadované informace.

 Spolupracující odborník
tep reaguje na: Redakce Okolobytu.cz 22. 7. 2016 15.46

Děkuji Vám za laskavost, mám ještě jeden problém: Před léty výbor SVJ povolil jednomu svému členu, aby na vlastní náklady vyměnil okna v bytě včetně balkonových dveří, takže tento byt v zimním období výrazně šetří teplem oproti zbytku domu. Smíme takovéhoto vlastníka bytu trestat nyní podle nové legislativy tím, že musí uhradit 80% nákladů na průměrný byt v domě, když jeho faktické náklady na topení se pohybují po léta mezi 30 až 40% pod průměrem domu? Podle mého soudu trestat ho je proti dobrým mravům. Máme propočet od odborníka, že většina ztrát tepla v ostatních bytech jde na vrub oken a balkonových dveří, ale platná legislativa říká -20% pod průměr a dost! Rozum mi to nebere, tak Vás prosím o pomoc. Děkuji.

tep reaguje na: tep 23. 7. 2016 11.13

Ještě dodávám k limitům: Jsme napojeni na teplovod, v domě je domovní předávací stanice. Pevná složka ceny za GJ se postupně přibližuje k 35%, takže když pevná složka u teplé vody je podle MMR 30%, pak musí veškeré náklady na doohřev cirkulující teplé vody v domě být zahrnuty do druhé složky ceny teplé vody, která má reflektovat jen spotřebované množství vody.

Dále mi není jasné, když někdo v domě topí nad 200% průměru a ostatní kolem něj topí normálně, proč se to nebere jako odvětrávání tepla, ale podle pravidel to musí zaplatit ti, kteří se chovají k teplu hospodárně!!! Smyslem pravidel pro rozúčtování nákladů na teplo by mělo být též hospodárné topení v bytech, ale tento efekt je zcela opomenut! Je mi smutno z takových pravidel, která nutí platit nehospodárné chování jiných.

Redakce Okolobytu.cz (celkem příspěvků: 206) reaguje na: tep 26. 7. 2016 10.25

Dobrý den, Tepe,

rozšíření Vašeho dotazu jsme odeslali pro odpověď a současně zaurgovali Váš původní dotaz.

S pozdravem redakce Okolobytu.cz

Diskusní fórum průběžně sledujeme a kontaktujeme naše ověřené odborníky, abychom vám v co nejkratším čase přinesli požadované informace.

 Spolupracující odborník
Redakce Okolobytu.cz (celkem příspěvků: 206) reaguje na: tep 2. 8. 2016 8.59

Pokud se jedná o rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce (domě), tak základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 %. Tento poměr základní složky je dán ztrátami tepla v cirkulačním okruhu. Spotřební složka potom činí 70 % nákladů, která vychází z náměrů vodoměrů. Pevná složka ceny za GJ (pravděpodobně se jedná o pevnou složku za rezervované množství tepla v GJ) nemá na tento pevně stanovený poměr vliv.

V případě, že někdo topí nad 200 % průměru, potom si tuto svoji nadspotřebu bude plně hradit v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb. § 3 odst. 2, písm. a), b).

Autor odpovědi: MMR

Diskusní fórum průběžně sledujeme a kontaktujeme naše ověřené odborníky, abychom vám v co nejkratším čase přinesli požadované informace.

 Spolupracující odborník
tep reaguje na: Redakce Okolobytu.cz 5. 8. 2016 15.03

MMR zaspalo dobu, kdy byla zavedena dvousložková cena tepla. Ve stálé složce ceny tepla platíme za připojení k soustavě zásobování teplem a za připravenost dodavatele kdykoliv dodat teplo. Pokud u nás tato stálá složka loni činila 34% nákladů na teplo, tak proměnná složka tepla za GJ činila 66% nákladů. U nákladů na ohřev studené vody na teplou z proměnné složky ve výši 66% nákladů dále jde 30% na doohřev teplé vody při cirkulaci, to je 19,8% nákladů na přípravu teplé vody, takže pevná složka ceny teplé vody pro dům musí činit 34%+19,8% = 53,8% z nákladů na ohřev vody a jen 46,2% nákladů za teplo na ohřev vody se musí rozpočítat dle spotřebovaných krychlových metrů vody! Tak, jak to spočítal odborník z MMR, tak do jeho 30% nákladů se nevešla ani pevná složka ceny tepla a už vůbec ne ohřev cirkulující vody! Platí matematická pravidla pro MMR, anebo mají výjimku z počtů? A kdo jim ji dal? Je to v nějakém zákonu? K zavedení dvousložkové ceny tepla došlo v okamžiku, kdy domy se začaly zateplovat a teplárnám začaly klesat zisky. Šlo o to, kde se teplárny zahojí. Zavedením dvousložkové ceny tepla teplárenská lobby prosadila, že černý Petr financovat jejich klesající zisky je u SVJ a SBD. To se to teplárnám podniká v zemi po odstranění podnikatelského rizika! Teplárny po zateplování domů mají přebytek výkonu a jejich odběratelé musejí platit za rezervaci výkonu! Nejsme už náhodou v Kocourkově? Proč neplatíme i pekařům dvousložkově, když denně kupujeme jejich produkty?

Tvrdím, že dokud bude existovat dvousložková cena tepla, tak i u vytápění bytů musí pevná složka nákladů na topení reflektovat velikost pevné složky ve fakturách za teplo! Nebo snad smíme popírat i základy ekonomických propočtů a ekonomického chování??

U domovní předávací stanice (DPS) dodavatel tepla platí SVJ pronájem místnosti DPS. Mám za to, že když dodavatel tepla má pronájem místnosti DPS zakalkulovaný v ceně tepla, tak pro dům se měl naopak příjem za pronájem DPS odečíst od nákladů za teplo, ale účetní mi tvrdí, že to nelze. Nechápu to, copak pronájem místnosti není přímo spojen se službou dodávky tepla, kterou SVJ zajišťuje??? Opravdu má pravdu účetní?

Druhá část odpovědi o topení nad 200% průměru je sporná, když odborník tvrdí, že si to ten, kdo topí nad 200% zaplatí si to plně. Co když sousední byty s přetápějícím bytem mají normální náměry na indikátorech topných nákladů? Pak je zjevné, že teplo muselo být odvětráváno. Byty u nás mají plynové sporáky v kuchyních a tedy i nucené odvětrávání kuchyní. Kolik tepla se dá odvětrat přes takovou kuchyni? Spočítal to někdo? Jaká musí být teplota v ložnici bytu, případně v kuchyni bytu, který topí nad 200% průměru? Pokud takové přetápění povoluje ekvitermní regulace vytápění, tak nejsou regulační křivky v pořádku a výbor SVJ by měl jednat a zajistit, aby odborník křivky změnil.

V mnohých bytech obyvatelé odstranili dveře mezi místnostmi. Copak to nemá vliv na spotřebu tepla v bytě? Potřebuje normální člověk mít ve všech místnostech teplotu nad 24 stupňů? Jak má výbor SVJ vysvětlit vlastníkovi bytu, jehož byt vůbec nesousedí s přetápějícím bytem, že se musí podílet na hrazení ztrát tepla v tomto bytě? Těch otázek je více, ale nechci dále zabředávat do detailu, když hlavní problémy jsou jinde: vše řídit z centra a nepřipustit, že by to někdo v problematice tepla dokázal spočítal lépe. Na Portálu SVJ jsem viděl snímek z domu, kde osadili poměrovými měřidly i stoupačky topení včetně vratného potrubí, když teplo ve vratném potrubí už jednou bylo změřeno měřidlem na radiátoru! Náklady na měření tepla mohou nakonec přerůst rozumnou mez. Když k tomu připočteme nesmyslný PENB, kterému žádný laik nerozumí, ale který postrádá právě ty nejsrozumitelnější ukazatele - to je skutečné náklady na vytápění čtverečního metru za rok a množství potřebných GJ na čtvereční metr za rok! To jsou ukazatele, které zahrnují, jaká je obálka budovy, ale i jak se v té budově k teplu chovají lidé v bytech a odkud berou teplo.

kralovaa@centrum.cz reaguje na: tep 6. 10. 2016 13.39

Dobrý den, chtěla jsem se jenom zeptat, kdo je dodavatelem tepla pro vaše SVJ, jelikož vám platí pronájem místnosti DPS. Kdysi jsem chtěla platit pronájem od Dalkie, ale odmítli to. Děkuji za odpověď.

tep reaguje na: kralovaa@centrum.cz 7. 10. 2016 14.04

Platí nám Veolia - dříve Dalkia od zprovoznění DPS v domě. Pronájem místnost je zapsán na katastru nemovitostí jako věcné břemeno pro dodavatele tepla.

Z jakého důvodu vám to Dalkia odmítla platit? Možná vám to vynahradila na ceně za GJ - to by se mi líbilo více a bylo by to administrativně nenáročné a nemusel by příjem zdaňovat každý vlastník, jak tvrdí účetní. Přitom pronájem místnosti souvisí se službou, kterou poskytuje SVJ, proto neúspěšně tvrdím, že se to nemá zdaňovat. Účetní je neoblomná, tak ji respektuji, ale vnitřně s ní nesouhlasím.

Redakce Okolobytu.cz (celkem příspěvků: 206) reaguje na: tep 2. 8. 2016 8.53

Ani energeticky vědomě se chovající uživatel bytu nebo neužívaný byt většinou nespotřebuje méně tepla než 80 % průměru na 1m2. Toto platí u všech domů, u kterých obálka (venkovní plášť) má asi o dva řády lepší izolaci než mezibytové stěny. Výměna oken by se měla provádět systémově, tedy u všech uživatelů bytových jednotek najednou, nikoli pouze v jednotlivých případech. Bytové jednotky, ve kterých případně dochází, ke ztrátám tepla vlivem netěsností oken si budou muset tuto případnou nadlimitní spotřebu tepla v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb. plně hradit.

Autor odpovědi: MMR

Diskusní fórum průběžně sledujeme a kontaktujeme naše ověřené odborníky, abychom vám v co nejkratším čase přinesli požadované informace.

 Spolupracující odborník
tep reaguje na: Redakce Okolobytu.cz 5. 8. 2016 13.59

Ani energeticky vědomě se chovající uživatel bytu nebo neužívaný byt většinou nespotřebuje méně tepla než 80 % průměru na 1m2 - tuto větu odborníka z MMR jsem ochoten podepsat pouze za předpokladu, že všichni v domě větrají optimálně. Z fyziky je známo, že je možné odvětrat obrovské množství tepla. Uvedu příklad z našeho domu, který stal před několika léty: Označím-li průměrný počet dílků tepla naměřených indikátory topných nákladů připadající na jeden byt písmenem p, pak jeden z vnitřních bytů v optimální poloze vůči světovým stranách protopil 5,5p, další z vnitřních bytů protopil 3,5p a 14 zbývajících bytů dohromady protopilo jen 7p. Samotné dva extrémní byty spotřebovaly o 2p více dílků tepla než 14 zbývajících bytů dohromady! (Poznámka: Všechny byty jsou shodně velké.) Připomíná to statistiku, kdy jeden jedlík sní celé kuře, druhý nic a v průměru snědl každý půl kuřete. Takto se dokáže chovat průměr, takže v mém příkladu ze života dva byty dokázaly zvýšit průměr v domě zhruba na dvojnásobek než jaký by byl průměr zbývajících 14 bytů! A teď si to promítněte do rozpočtu nákladů na topení - tenkrát oba extrémní byty zaplatily jen po 140% průměrných nákladů na byt a ostatní náklady se podělilo 14 zbývajících bytů.

V odpovědi MMR se píše, že okna by se měla měnit v celém domě najednou, ale u nás se tak nestalo, takže jeden z bytů má lepší okna a balkonové dveře než ostatní byty v domě. Jediný způsob, jak zajistit v rozpočtu nákladů na teplo, aby úspornější byt v rozpočtu nákladů na teplo nebyl postižen, pak v algoritmu rozpočtu nákladů na teplo musíme připustit, že byt může dosahovat méně než 20% průměrných nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy. Nelze tak učinit v souladu s vyhláškou č. 269/2015 Sb. - jak radí odborník z MMR, ale je nutné prolomit hranici -20% průměrných nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy, což vyhláška nepřipouští V sousedním domě též nemají jednotná okna. Stejný problém nastává i u bytů s lodžiemi. Někteří vlastníci bytů si lodžie nechávají zasklít, jiní ne. Prosklené lodžie v topné sezóně výrazně zvyšují izolační schopnosti okna a dveří u lodžie a ve slunných dnech mohou přinášet i tepelný zisk, zejména pokud je lodžie orientovaná na jih. Tam by též mělo dojít k prolomení hranice -20%.

Redakce Okolobytu.cz (celkem příspěvků: 206) reaguje na: tep 2. 8. 2016 8.42

Ohledně dotazu na vyhlášku č. 237/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 194/2007 Sb. se tazatel musí obrátit na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, do jehož působnosti tato problematika spadá. Pokud se jedná o základní složku nákladů na vytápění, tak tato zahrnuje tepelné ztráty zúčtovací jednotky (domu) obálkou (venkovním pláštěm) a temperování společných částí zúčtovací jednotky. Náklady na vytápění nebo temperování společných prostorů (chodby, sušárny, kočárkárny, atd.) v případě, že jsou instalována zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, se rozúčtují podle těchto zařízení.

Autor odpovědi: MMR

Diskusní fórum průběžně sledujeme a kontaktujeme naše ověřené odborníky, abychom vám v co nejkratším čase přinesli požadované informace.

 Spolupracující odborník
Jarmila Trčková, ista Česká republika (celkem příspěvků: 27) reaguje na: Honza183 21. 7. 2016 11.09

Pokud bylo cílem odpovědi přesně specifikovat platnou legislativu tak se omlouvám a činím tak:

Povinnost osadit registrační přístroje vychází ze zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, který svou novelou (zákonem č. 318/2012 Sb.) stanovil nejzazší termín pro instalaci přístrojů do 1.1.2015. Prováděcí předpis (vyhláška MPO č. 194/2007 Sb.), který tuto povinnost blíže specifikuje, však byl novelizován až dne 7.11.2014, tj. necelé dva měsíce před zavedením plošné povinnosti vybavit budovy přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem. Prováděcí předpis blíže specifikuje popisy přístrojů pro měření a dále mimo jiné stanoví, na které budovy (objekty, prostory) se povinnost nevztahuje.
Další novelizace zákona o hospodaření energií byla provedena zákonem č. 103/2015 Sb. a záměrem bylo upravit zákon v souladu s evropskou směrnicí, tedy instalovat měřiče tam, kde je to efektivní a ekonomické. MPO zadalo odbornou studii na ČVUT, na základě které by mělo být upřesněno, v jakých typech budov nemá smysl spotřebu tepla měřit. Podle našich informací studie sice byla provedena, ale nepřinesla požadované výsledky. Povinnost instalovat měřidla tedy nadále zůstává zachována.

Jarmila Trčková, vedoucí rozúčtovacího oddělení ve společnosti ista Česká republika s.r.o., www.ista.cz

 Spolupracující odborník

Partneři sekce

Raiffeisen stavební spořitelna ista
Reagujete na původní dotaz: Martin předseda SVJ

Dobrý den

Mám dotaz do konce roku 2014 bylo namontování měřičů povinné pod sankcemi a od ledna dalšího roku tuto povinnost zrušili. Je možné tyto měřiče odmontovat a vrátit se k starému rozpočítávání? Máme v domě vlastní kotelnu jen pro náš dům (21 bytů) Přijde mi tedy zbytečné mít měřiče tepla.

PS : stalo se nám že já mám v 3+1 (3 osoby) čtyřikrát menší spotřebu tepla než paní v 2+1( 1 osoba) hlava mi to nebere